Anežka Česká byla od malička vychovávána v klášterech. Její bratr jí dal svobodu
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Princezna Anežka, narozená v roce 1211, byla narozením předurčena k životu v přepychu na jednom z evropských královských dvorů. Přesto, inspirována jinými náboženskými postavami své doby, zasvětila svůj život službě a obětem.
Dcera krále Přemysla Otakara I.
Anežka byla princezna narozená v královské rodině. Jejím otcem byl král Přemysl Otakar I., jeden z nejvýznamnějších panovníků českých dějin, muž, který stál za vznikem českého státu. A proto byla Anežka vyhledávanou nevěstou. Její bratr Václav I. nechal své oblíbené sestře svobodu rozhodnutí. Rozhodla se, že touto světskou cestou nepůjde a vstoupila do řeholního řádu klarisek. Sama později založila řeholní řád Křižovníků s červenou hvězdou, jediný řeholní řád vzniklý v Čechách, který existuje dodnes. Jako členka řádu klarisek založila v Praze klášter a stala se jeho první matkou představenou.
Péče o chudé
Tato žena, která mohla ovlivnit nejen osudy českých zemí, ale celé střední Evropy, se tedy věnovala charitě a péči o nemocné a chudé.
Vlivná i v klášteře
Po staletí byla Anežka vnímána jako žena, která smysl svého života neviděla v pozemských statcích, politické moci a hmotném bohatství, ale v duchovní sféře. Obětovala se pro druhé a snažila se zlepšovat svět jinak, než to běžně dělají bohatí lidé a politici. Nesmíme však zapomínat, že za zdmi kláštera byla Anežka stále šlechtičnou, a víme, že jako vážená a uctívaná dcera, sestra a teta českých panovníků a jako duchovní matka přemyslovské dynastie dokázala ukáznit rozhádaný rod Přemyslovců.
Anežský klášter
Anežka založila klášter a nemocnici ve 30. letech 13. století. Anežský klášter byl prvním klášterem řádu klarisek severně od Alp a v té době také jednou z nejmodernějších budov v Praze. Kromě kláštera klarisek se v areálu nacházel i klášter Menších bratří, jehož ambit existuje dodnes. I když její řád byl ubohý žebravý řád, který se řídil jednoduchým pravidlem, byl klášter postaven s okázalou nádherou. Anežský klášter byl jednou z prvních gotických staveb postavených v českých zemích. Jeho kostel sv. Salvátora je jednou z nejvýznamnějších středověkých architektonických památek v Čechách. Jeho nádhera souvisí s tím, že kostel byl od počátku zamýšlen jako pohřebiště českých králů a královen.
Další osudy anežského kláštera
Klášter zažil svou zlatou éru, když byla Anežka jeho matkou představenou. V husitských dobách utrpělo hroznou ránu. Klarisky a menší bratři museli areál opustit a než se později v 15. století vrátili, provozovali ho dominikáni. Po opětovném rozkvětu v baroku v 18. století byl klášter v roce 1782 zrušen císařem Josefem II. Při asanaci na přelomu 19. a 19. století jen o vlásek unikl demolici. Snahy o záchranu tohoto jedinečného místa vyvrcholily ve 20. století, kdy výzkum a renovace probíhaly v několika etapách. V roce 1963 získala klášter Národní galerie a v roce 1978 byl prohlášen národní kulturní památkou.
Zobrazování svaté Anežky
Ve srovnání s jinými českými světci nebyla příliš často zobrazována. Částečně proto, že byla oficiálně blahořečena až v 19. století a svatořečena na konci 20. století. Existuje však řada vynikajících památek pocházejících ze 14. století. Anežka byla nejčastěji zobrazována v souvislosti s křižovnickými rytíři. Více portrétů pochází z 19. století. Snad nejznámějším portrétem svaté Anežky je její socha od Josefa Václava Myslbeka, která je součástí pomníku svatého Václava v Praze.
Smrt a ostatky
Po životě ve službě, chudobě a nemoci zemřela Anežka ve věku 71 let v roce 1282. Byla pohřbena v klášterním kostele, ale její ostatky byly přemístěny ve 14. století, aby byly údajně uchráněny před povodněmi a pozdějšími útoky husitů. Všechny pokusy najít její ostatky v průběhu staletí selhaly.
Blahořečení a kanonizování
Přes dlouholeté úsilí svých krajanů byla Anežka Česká blahořečena až téměř 600 let po své smrti. Nakonec byla kanonizována papežem Janem Pavlem II. 12. listopadu 1989, pouhých pět dní předtím, než události 17. listopadu spustily sametovou revoluci vedoucí k pádu komunistického režimu v Československu. Pro některé to bylo potvrzení staré legendy.
Legenda a události 17. listopadu
To vychází z proroctví z 15. století probošta Papouška z Litoměřic, který řekl, že Čechy nebudou prosperovat, dokud nebude Anežka svatořečena. A je pravda, že její kanonizace předcházela zlomovým událostem listopadu 1989. Je otázkou víry, zda to považujeme za pouhou náhodu, nebo za věc příčiny a následku.
Ideály
Akt založení kláštera a nemocnice byl ojedinělý tím, že představil ideály nově vzniklého františkánského hnutí v naší zemi spolu s jeho základní myšlenkou úcty a lásky ke každému člověku, zvláště k chudým a trpícím. Princezna Anežka zřídila první charitativní bohoslužbu u nás, což nakonec vedlo k založení jediného původně českého řeholního řádu Křižovníků s červenou hvězdou. A tak i více než sedm století po její smrti odkaz svaté Anežky České stále žije.