Lidé obydlí Antarktidu stejně jako v minulosti dinosauři a obří tučňáci. Místní klima se blíží tomu jihoamerickému
Nejchladnější kontinent se již dnes stává domovem několika invazivních druhů rostlin a zvířat, které využívají toho, že teplota zde pomalu stoupá.
Antarktida je mrazivá a nehostinná. Průměrná teplota zde v zimě dosahuje -50 stupňů Celsia, vítr běžně fouká rychlostí 300 kilometrů za hodinu a ročně zde spadne jen něco přes 160 milimetrů srážek. Není divu, že zde žije jen hrstka vědců a neexistuje zde žádné pravidelné osídlení. Lidé mají o Antarktidě představu jako o kontinentu věčného sněhu a ledu, ale nebylo tomu tak vždy. Před desítkami milionů let tu byly husté lesy, bohatá flóra a desítky rozmanitých živočichů na pevnině i ve vodě. Teplota dosahovala 15–17 stupňů, po Antarktidě se pohybovali dvoumetroví tučňáci, dinosauři či mořští ještěři.
Významné české objevy
Lepšímu poznání pravěké Antarktidy přispěl několikaletý výzkum českých vědců. Výsledky jejich badatelského úsilí jsou nyní k vidění i v Česku, v pražském Chlupáčově muzeu historie Země. „Ještě před půl milionem let se v některých částech Antarktidy dařilo menším stromům,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Radek Vodrážka, geolog, jenž na kontinentu učinil několik světově významných objevů.
Vizitka vědce
Mgr. Radek Vodrážka, Ph.D. – samostatný vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR a České geologické služby. Specializuje se na paleontologii, zabývá se geologickým mapováním druhohor v České republice, Německu, na Antarktidě a v Íránu, zkoumá fosilní houby.
Bylo by vzhledem k technologickému pokroku a změně klimatu možné žít na Antarktidě?
Přestože se prostředí v Antarktidě pomalu mění, zemské klima by se muselo změnit opravdu drasticky, abychom mohli obývat nejchladnější kontinent. Ledový kontinent se již dnes stává domovem několika invazivních druhů rostlin a zvířat, která využívají toho, že teplota zde pomalu stoupá. Člověk se však k těmto druhům neřadí, a ještě nejméně stovky, možná tisíce let nebude.
Co brání obydlení?
Překážkou je i odlehlost Antarktidy. Zdejší prostředí je sice nehostinné, ale až tak se neliší od Grónska, Islandu a severních oblastí Norska, Ruska, Kanady či Aljašky. A tady přece lidé normálně žijí. Pokud by šlo jen o počasí, Antarktida by možná mohla hostit lidská sídla. Člověk by však musel spoléhat výhradně na dovoz potravin, alespoň v případě, že by zde vzniklo sídlo s několika stovkami obyvatel. A to by byl vzhledem k odlehlosti a nedostupnosti Antarktidy problém.
Pak je zde otázka elektřiny. Některé výzkumné stanice dnes fungují na bázi obnovitelné energie, konkrétně díky větru a slunci. Na sluneční energii však nelze spoléhat během polární noci, proto by musel nastat značný posun v oblasti uchovávání energie.
Minulost antarktické klimatu…
Jak již bylo řečeno, konkretizuje Radek Vodrážka, v období druhohor a třetihor na pevnině rostly husté lesy. Život nebujel jen na souši, ale zejména v moři. Zásadní změna v klimatu Antarktidy souvisí s jejím úplným odtržením od australského a jihoamerického kontinentu v třetihorách, čímž se před asi 35 miliony let ocitla v izolaci. Antarktidu izoloval chladný cirkumantarktický proud a od té doby téměř úplně zamrzla a začala vypadat tak, jak ji známe dnes.
…a budoucnost arktického klimatu
Paleoklimatologové se na základě sesbíraných dat snaží určit, jak se bude klima v Antarktidě vyvíjet. Předpokládají, že postupem času bude připomínat prostředí, jaké panuje v nejjižnějších částech Jižní Ameriky, tedy v Ohňové zemi. Na lesy, zemědělství či chov zvířat zde ale v nejbližším století můžeme zapomenout.
Další otázka na Radka Vodrážku zněla, zda se na Antarktidu opět vrátí lesy a bohatá flóra. Řekl, že to nelze vyloučit, dost pravděpodobně ano, ale ne v řádu nejbližších desítek tisíc let. Takovou náhlou klimatickou změnu si lze těžko představit. Ale v geologicky nedávné minulosti se v některých částech Antarktidy dařilo i menším stromům. Dokládají to nálezy krytosemenných stromů starých půl milionu let z Transantarktického pohoří. Dnes jsou z Antarktidy známy jen dva druhy vyšších rostlin – oboje představují traviny, potvrdil geolog Radek Vodrážka pro server Aktuálně.cz.