Antimetanová vakcína by mohla snížit obrovský dopad kravského říhnutí na klima
Foto: serendipity / Depositphotos
Globální klimatická změna představuje pravděpodobně největší problém, jakému kdy lidstvo ve své moderní historii čelilo. Příčin této změny je celá řada, významnou roli mezi nimi hrají emise tzv. skleníkových plynů, např. metanu. Vědci proto zkoušejí přicházet se způsoby snižování emisí metanu.
Nejvýznamnější zdroj metanu
Zemědělství je nejvýznamnějším zdrojem metanu, za které je zodpovědný člověk. Jedná se o to, že proces trávení trávy a sena v bachoru, tedy v první části trávicího traktu skotu, generuje metan. Ten se potom uvolňuje do atmosféry skrze každé kravské říhnutí a větry. Miliardy kusů dobytka chovaného na celém světě produkují ohromné množství tohoto plynu. Každá kráva vyprodukuje v průměru 98 kg metanu ročně. Z celkového efektu globálního oteplování pak připadá na změny způsobené právě metanem asi 30 %.
Potenciál vytvářet skleníkový efekt a tím zvyšovat průměrnou teplotu na planetě je totiž u metanu více než osmdesátkrát větší než u oxidu uhličitého. Od roku 1990 se navíc jeho množství v atmosféře zdvojnásobilo a díky tomu, že lidstvo má stále hlad po masu a dalších produktech pocházejících od hovězího dobytka, změnu v tomto trendu nelze příliš očekávat.
Jak zbavit krávy metanu?
Hned několik firem a start-upů se snaží uvedený problém vyřešit tím, že vyvinou vakcínu, která by produkci metanu v trávícím traktu dobytka omezila. Metan totiž sám o sobě nemá pro organismus žádnou zásadní funkci, není potřeba. Omezení jeho produkce proto dobytku nikterak neublíží, klimatu však pomůže.
Celá idea však měla háček, vývoj vakcíny se dlouhou dobu nesetkával s úspěchem. To se však podle všeho nyní mění. Americký start-up ArkeaBio oznámil první úspěchy při testování své nové vakcíny, zatím na malém vzorku krav. Tyto testy ukázaly na snížení produkce metanu o 13 procent. To se na první pohled nezdá jako velké snížení, ve skutečnosti by i takovýto pokles znamenal velkou pozitivní změnu.
Vývoj vakcín zajišťujících nižší produkci metanu je navíc spíše na začátku a probíhá další intenzivní výzkum. Do něj investuje i Jeff Bezos, zakladatel společnosti Amazon a jeden z nejbohatších lidí světa. Prostřednictvím svého Bezos Earth Fund podpořil výzkum vakcíny na britské Royal Veterinary College částkou 9,4 milionu dolarů (v přepočtu asi 215 milionů korun). Cílem je snížení produkce metanu v tělech hospodářských zvířat, především dobytka, o 30 %.
Závěrem
Vývoj vakcíny popsaného typu by mohl v případě úspěchu doslova a do písmene změnit svět. I přesto, že je vakcína určena pro zvířata, ovlivnila by celou naši planetu a každého člověka na ní. Potenciální úspěch této vakcíny by mohl vést k významnému pokroku ve snižování emisí a ukázat sílu aplikovaného vědeckého výzkumu při řešení globálních environmentálních problémů.