Světově uznávaný Antonín Svoboda vynalezl první československý počítač, ale soudruhům to bylo málo
Foto: Ilustrační snímek: Reléový počítač používaný armádou USA k provádění složitých matematických výpočtů (1946). Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Českoslovenští socialističtí „odborníci“ neshledali celosvětově uznávanou publikaci dost dobrou pro Svobodovu habilitační práci. Jako v případě jiných nadaných vědců musel i vynálezce našeho prvního počítače hledat podporu na západ od našich hranic. Hlavní architekt nejméně 20 velmi originálních počítačových systémů byl za svoji práci oceněn až v zámoří a po smrti.
Zajímavý příběh se odvíjel kolem prvního českého počítače, jehož vývojářem byl významný pražský rodák a absolvent Fakulty strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT a Přírodovědecké fakulty UK, ing. Antonín Svoboda (1907-1980). Jeho kariéra začala v roce 1936, kdy pracoval pro československou armádu na unikátním protileteckém zaměřovači. Tento systém byl schopen vypočítat polohu letadla pro řízení střelby, uvádí web Historie výpočetní techniky v Československu.
Svoboda byl krátce před okupací v roce 1939 poslán „s vědomím československé vlády na tzv. studijní cestu“ do Francie, aby nabídl své výzkumné výsledky Spojencům. Po kapitulace Francie roku 1940 se Svobodovi podařilo se svojí rodinou za dramatických okolností uprchnout do USA. Během útěku však ztratil veškerou svou dokumentaci, když kapitán lodi, na které plul, hodil jeho kolo – v jehož rámu byl úkryt dokumentů – do moře.
- 1943–46 člen Radiation Laboratory of MIT (vyvinul metodologii návrhů výpočetních mechanismů, aplikoval ji při návrhu analogového počítače, který se stal součástí protileteckého obranného systému MARK56, publikoval např. originální knihu Computing Mechanisms and Linkages).
Ve Spojených státech se Svoboda v roce 1943 připojil k týmu vývojářů radarem řízeného protiletadlového zaměřovače, což mu vyneslo prestižní americké ocenění Naval Ordnance Development Award. Zároveň se podílel na raném vývoji počítačové technologie. V roce 1946 publikoval knihu „Computing Mechanism and Linkages", první knihu o počítačích od českého autora, která byla přeložena do několika jazyků, mj. i do ruštiny, vyšla v USA, Anglii, Číně a jinde, popisuje také novinářka a spisovatelka Stanislava Jarolímková ve své publikaci Co v průvodcích o Praze nebývá aneb Pokračování historie Prahy k snadnému zapamatování.
Rok po válce se Svoboda rozhodl opustit lukrativní místo v americkém špičkovém vývojovém centru MIT a vrátil se do rodné země „s ideou vybudovat od základů domácí počítačový průmysl; podle jeho představ se mělo stát Československo stejnou velmocí v oboru matematických strojů, jakou bylo Švýcarsko ve výrobě hodinek“. Doma však byl Svoboda kritizován místními „odborníky“ a jeho celosvětově uznávaná kniha nebyla na ČVUT uznána pro habilitaci (typ práce, kterou obhajují uchazeči o tzv. docenturu na univerzitních vysokých školách – pozn.). Přesto Svoboda od roku 1947 přednášel výpočetní techniku a stal se ředitelem Ústavu matematických strojů.
- 1950–56 navrhl a řídil konstrukci prvního českého počítače SAPO.
SAmočinný POčítač
Zde dostal možnost dokončit v roce 1956 SAPO (zkratka vytvořená z prvních slabik slov „samočinný počítač"), první československý počítač, který však trpěl nedostatečnou spolehlivostí kvůli použití elektromagnetických relé. SAPO zabíral několik místností, měl také tendenci vyvolávat otřesy a rušit noční klid místních obyvatel: „Počítač byl instalován ve sklepení budovy ústavu na Loretánském náměstí čp. 109/3 (nedaleko Pražského hradu), zabíral několik místností, vyvolával otřesy a v noci údajně budil děti z okolí,“ popsala Jarolímková. Tři roky po svém spuštění, tedy v roce 1960, však počítač SAPO shořel. Z jiskřících reléových kontaktů se totiž vzňala loužička oleje, kterým se relé promazávala. Celkově je nutné brát na zřetel časový posun, který znamenal, že rozvoj počítačů v Československu byl o pěkných pár let opožděn ve srovnání například s USA, uvádí Alza o historii počítačů.
- 1958–64 konstrukce druhého samočinného počítače EPOS l a zahájení projektu EPOS 2.
- 1964 podařilo se mu odejít za hranice a emigrovat do USA.
Elektronický POčítací Stroj
V první počítačové generaci hrál hlavní roli především vývoj strojů v USA. Nedílnou součástí tohoto vývoje ale byla i československá odnož v podobě počítače na bázi vakuových elektronek EPOS 1 (Elektronický POčítací Stroj), jež opět vznikl v týmu docenta Svobody. Ten v roce 1964, částečně kvůli svému americkému vyznamenání a narůstajícímu politickému nepohodlí, emigroval opět do Spojených států, tentokrát už natrvalo.
- 1965 vědecký pracovník v Generál Electric Co. Research Center.
- 1966–77 profesor na UCLA (University of California Los Angeles) v oboru Computer Science.
Profesor Svoboda zemřel v americkém Portlandu ve státě Oregon roku 1980. Jeho životní příběh a poctivá práce je svědectvím o vynalézavosti a odhodlání, ale také o politických a technických výzvách tehdejší doby. Kromě mnoha světových ocenění mu byla v roce 1999 prezidentem Václavem Havlem udělena medaile Za zásluhy I. stupně in memoriam.