Archa úmluvy mohla sloužit jako komunikační zařízení s Bohem nebo jinými bytostmi
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Archa úmluvy byla posvátná truhlice obsahující tabule s deseti přikázáními. Truhlice zároveň sloužila pro rozmluvy Mojžíše s Hospodinem. Některé pozoruhodné hypotézy vysvětlují její funkčnost moderními technologiemi na způsob videohovoru.
Nejposvátnější relikvie Izraelitů
Archa úmluvy, známá též jako Archa svědectví nebo Archa Boží, je údajný artefakt popsaný v biblické knize Exodus. Tato akáciová truhla pobitá ryzím zlatem je považována za nejposvátnější židovskou relikvii. Truhla měla mít podle písemných pramenů zvláštní víko složité konstrukce, tzv. slitovnici, ozdobenou sochami dvou cherubínů. Starý zákon uvádí, že uvnitř Archy byly uloženy dvě kamenné desky desatera.
Návrh archy předal Hospodin Mojžíšovi spolu s desaterem
Biblická kniha Exodus popisuje, jak Mojžíš zavedl židovský lid prchající z Egypta na horu Sinaj. Lidé se utábořili na úpatí hory. Mojžíš se vydal na její vrchol, kde strávil 40 dní a 40 nocí a měl zde své první zjevení Boha. Hospodin mu přitom vnuknul deset přikázání, které se staly nejvyšším zákonem izraelského národa. Mojžíš také obdržel instrukce k vytvoření zlaté truhlice pro uložení posvátného desatera.
Archa jako nádoba spásy
Výraz „archa“ je odvozený z latinského „arca“ ve významu hrudník. Hebrejský termín pro archu zní „tevah” a pochází nejspíš z babylonského slova označující loď. Babylonci měli v Eposu o Gilgamešovi, který je starší než Bible, podobný příběh o potopě. Stejně tak Mojžíš, spasitel židovského národa, se jako miminko plavil po Nilu v koši. Později dostal od Boha schránku s přikázáními, který dal uprchlým Židům spásný řád. Archa, koš a schránka s přikázáními jsou proto chápány jako nádoby spásy.
Putovala spolu s Izraelci a chránila je před nepřáteli
Při pouti Izraelitů do Země zaslíbené nesli vyvolení pozlacenou truhlu asi 800 metrů před ostatními. Hospodin přitom rozmlouval s Mojžíšem skrze zjevení mezi dvěma figurami cherubínů na slitovnici archy. Během roky trvajícího putování divočinou sloužila archa umístěná ve „stanu setkávání“ jako přenosná svatyně. Nejblíže k arše se mohli přiblížit jen Mojžíš a Áron. Když Izraelité zřizovali nový tábor, první povinností bylo postavit svatyni. Podle prastaré židovské tradice byla archa obdařena silou přemoci všechny nepřátele izraelského národa.
Archa jako komunikační prostředek
Někteří lidé zastávají názor, že archa byla technologickým prostředkem pro komunikaci s neznámými bytostmi. Tato poněkud obskurní, avšak propracovaná, teorie má oporu v mnohých starověkých písemných dokumentech včetně samotné Bible. Podle Starého zákona se měl prostřednictvím cherubínů na slitovnici zjevovat obraz Boha. Názory na původ a formu zjevení se značně různí. Bible jejich formu připodobňuje k jasným světlům, kouři nebo plamenům.
Elektrické zařízení umožňující videohovor
Existuje také hypotéza, že archa byla pozoruhodným elektrickým přístrojem, který při aktivaci jiskřil, což mohlo být považováno za znamení Boha. Nejextrémnější teorie spekulují o tom, že archa mohla být holografický komunikační přístroj, který promítal obraz člověka na druhém konci linky. Lidé, tehdy neznalí takových technologií, mohli být přesvědčeni, že se jedná o Boha. Mnozí jsou přesvědčeni, že se jedná o pouhou legendu.