Bájní Přemyslovci: historická skutečnost versus Kosmova literární fikce
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Kdo byl prvním Přemyslovcem? Skutečně existovala Kosmova mýtická knížata? Hypotéz je mnoho a figuruje mezi nimi i možné pokračování Sámova rodu nebo zkomolená staroslověnská válečná píseň. Pojďme spolu poodkrýt původ Přemyslovců.
Přemyslovci byli jediným původem českým a zároveň také prvním panovnickým rodem v českých zemích. Jejich členové vládli také v rakouských zemích, v Polsku a Uhersku. Na českém trůně se během téměř 450 let trvající přemyslovské vlády vystřídalo nejspíš 30 jejich zástupců, z toho sedm králů. Rod vymřel po meči zavražděním Václava III. v Olomouci roku 1306. Na trůně je následně vystřídali Lucemburkové.
Přemyslovský mýtus
Tradiční výklad přemyslovského původu odvozeného od Přemysla Oráče, který měl údajně žít někdy v 8. století, zmiňují dva staré písemné prameny. Starším z nich je Kristiánova legenda z konce 10. století. Literárně rozvinutější zpracování příběhu poskytuje až Kosmova Kronika česká z přelomu 11. a 12. století.
Podle Kosmase si Přemysla Oráče vyvoluje za manžela kněžna Libuše, Krokova dcera. Kosmas situuje původ Přemysla do vesnice Stadice, ty ale tehdy ještě neexistovaly – to ale zdaleka není jediným Kosmovým „omylem“. Kosmas zároveň jako první (což je zvláštní) zmiňuje sedm bájných knížat. Na jejich jména si určitě vzpomenete z četby Jiráskových Starých pověstí českých – jsou to Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Bájný Hostivít měl být otcem knížete Bořivoje I.
Kde vzal Kosmas jména bájných přemyslovských knížat? Převzal je ze starších mýtů a staroslověnských pověstí nebo si je prostě vymyslel?
Historická fakta
V historických pramenech z konce 8. století až 9. století neexistují žádné zmínky o jménech těchto bájných knížat, a naopak se objevují jména úplně jiná. Kristiánova legenda z bájných knížat uvádí jen Přemysla Oráče. Navíc sám Kosmas napsal, že ostatní o těchto sedmi bájných knížatech mlčeli.
S určitostí víme jen to, že velkomoravský kníže Svatopluk ustanovil někdy po roce 867 svého zhruba patnáctiletého chráněnce Bořivoje knížetem Čechů. Původ Bořivoje I. (asi 852 – asi 888), prvního historicky doloženého Přemyslovce, je ovšem dodnes předmětem sporů. Kde je tedy pravda?
Možné odpovědi poskytují hypotézy
Mezi množstvím hypotéz, které vznikly v průběhu posledního století, vyberme dvě nejzajímavější:
Jména bájných knížat jako varovné poselství Frankům
Velmi zajímavou teorii formuloval v 60. letech minulého století muzikolog, folklorista a historik V. Karbusický. Spekuluje o původu 12 jmen z Kosmových bájí (včetně přemyslovských knížat) ze staroslověnské hrdinské písně určené poraženým franským vojskům. Píseň měla vzniknout po významné bitvě u Záseků v roce 849, kde byl východofranský král Ludvík Němec poražen českými knížaty. V úryvku, který měl zkomolit nějaký písař, bylo údajně napsáno:
„Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit”, což lze přeložit jako: “Zastav své kroky, Tetha [oslovení tehdejšího franckého vůdce, nebo obecně západních sousedů] a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“
Moravský původ až ze Sáma
Jednou z teorií o původu Přemyslovců je jejich moravský původ. Podle autora hypotézy, historika Lubomíra E. Havlíka, byl Bořivoj synem velkomoravského knížete Rastislava (?–870) z rodu Mojmírovců. Přičemž moravská dynastie Mojmírovců by mohla pocházet až od prvního slovanského vůdce Sáma. Sámo dokonce někdy bývá také ztotožňován s bájným Přemyslem Oráčem jako zakladatelem našeho státu.
Názor odborníka
Přední český medievista Dušan Třeštík je zastáncem názoru, že báje o Přemyslu Oráčovi vychází z prastarého indoevropského mýtu o Oráči zakladateli. Nezamysl by poté mohlo být jeho mýtické dvojče. Takových protikladných dvojic je totiž v mytologii mnoho. Třeštík se dále domnívá, že jména dalších knížat mohly vzniknout jako Kosmova zkomolenina směsice bájných a skutečných postav z katalogu panovníků, který se recitoval například při ceremoniálu převzetí vlády novým knížetem.
Proč Kosmas nepsal jen historická fakta?
Nemusel znát pravdu
Je pravděpodobné, že sám jména skutečných panovníků před Bořivojem neznal a čerpal je z nedůvěryhodných zdrojů, kde již byla jména zkomolená nebo mezi nimi byla zahrnutá jména různých mytologických postav.
Psal, co bylo třeba
Kosmas psal učené, zábavné, ale také ideologické dílo. Smyslem jeho kroniky bylo podat faktický obraz o národních dějinách a zároveň ospravedlnit nárok Čechů na české území, nárok vládnoucí dynastie na český trůn, vysvětlil vůbec vznik instituce knížete a význam velmožné vrstvy. Kosmas nebyl zdaleka jediný – v 11. a 12. století se napříč celou Evropou utvářely nové středověké národy, které potřebovaly s pomocí tzv. „národních kronik“ vybudovat svou národní identitu. Kosmovi proto nelze odepřít jeho obrovský kulturní, historický a také umělecko-literární přínos českému národu.