Beatrix Bourbonská, nenáviděná česká královna, která v roce 1337 zázračně přežila císařský řez
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Jednalo se nejspíše o první císařský řez v historii, který přežila matka i její dítě. Přitom ještě v 19. století při tomto zákroku umíralo až 90 % rodiček. Beatrix Bourbonská byla druhou manželkou Jana Lucemburského a nevlastní matkou Karla IV.
Manžela jí vybral sám francouzský král
Beatrix Bourbonská se narodila nejspíše v roce 1318 do jedné z nejbohatších a nejvýznamnějších francouzských šlechtických rodin. Jejím otcem byl bourbonský vévoda Ludvík I. a matkou Marie z Avesnes. Díky tomu měla Beatrix vyhlídky na sňatek té nejvyšší úrovně. Z vůle francouzského krále Filipa VI. byla v roce 1334 provdána za o 25 let staršího Jana Lucemburského. Beatrix dostala štědré věno a rentu od svého nového manžela. Roku 1336 Beatrix přijela do Českého království. Od hranic ji doprovázela družina Blanky z Valois, která byla manželkou Karla IV., Janova prvorozeného syna a následníka českého trůnu.
Češi ji od počátku neměli v lásce
Beatrix mluvila pouze francouzsky a česky se odmítala naučit. Lid ji jako svou královnu nepřijal, neboť si nikdy nedokázala získat jejich přízeň, a navíc za královnu byla již delší dobu považována Blanka. Brzy po příjezdu do Čech Beatrix otěhotněla. Dne 25. února 1337 se při těžkém porodu narodil syn Václav. Nepřímé důkazy, jako dopis městu Kolínu a zápis ve vlámské kronice Brabantsche Yeesten, nasvědčují, že došlo k císařskému řezu, který matka i dítě zázrakem přežili. Přitom v té době bylo zcela běžné, že rodičky umíraly i při normálních porodech. Historici se shodují, že provést ve 14. století císařský řez znamenalo pro rodičku téměř jistou smrt.
Císařský řez představoval obrovské riziko
Operace břicha byla pro lékaře až do 70. let 19. století prakticky nemožná, protože do té doby nebyla objevena spolehlivá anestetika. Navíc ještě v druhé polovině 19. století se úmrtnost rodiček při císařském řezu blížila 90 %. Pooperačních rizik existovalo více, vedle možnosti vykrvácení a sepse to mohl být také šok organismu z obrovské bolesti při otevření břišní dutiny. Historické prameny uvádí několik málo případů, kdy byl v dávné minulosti úspěšně proveden císařský řez, první dobře zdokumentovaný pochází až z roku 1500 ze Švýcarska.
Nejspíše byla považována za mrtvou
Beatrix přesto díky obrovskému štěstí a snad i přítomnosti zkušených ranhojičů přežila. Podle lékaře Antonína Pařízka z výzkumného týmu Univerzity Karlovy, který se tímto případem zabýval, však nešlo o záchranu matky. „Princezna Beatrix byla s největší pravděpodobností ve chvíli zákroku považována za mrtvou (...) Podle expertního týmu patrně upadala, nebo upadla do bezvědomí. Šlo tedy o to vyjmout dítě a pokřtít jej,“ uvádí deník Lidovky. Pooperační bolest mohla přispět k tomu, že se probudila a stresová situace mohla zabránit vykrvácení. Beatrix poté s největší pravděpodobností nemohla mít další potomky.
Do Čech se již nevrátila
Ani šťastná událost při porodu českého prince nepřiměla lid, aby si Beatrix oblíbil. Korunována byla 18. května 1337 za naprostého nezájmu veřejnosti. Dva týdny poté opustila Prahu, malého synka nechala chůvě a odjela do Lucemburska. Do Čech se nikdy nevrátila. V roce 1346 padl král Jan v bitvě u Kresčaku a z Beatrix se stala dobře zaopatřená vdova. O rok později se znovu provdala a žila bohatý a spokojený život. Zemřela 23. prosince 1383, přičemž přežila své dva nevlastní syny Karla a Jana Jindřicha i vlastního syna Václava.