Benátky jsou jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Jejich základy sahají hluboko do historie a je skoro zázrak, že stále stojí
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Jedno z nejromantičtějších měst na světě, Benátky, je postaveno na vodě. Dlouho se věřilo mýtu o jeho založení. Celé navíc stojí na dřevěných kůlech a zpočátku se propadalo do bahna.
Romantická historie Benátek sice není vidět hned na první pohled, ale důkazy o jejich složité minulosti jsou rozesety po celém městě. Když plujete po městských kanálech, zdá se, že se nad nimi Benátky vlastně vznáší, a možná je to tak trochu pravda. Na lagunách bylo nalezeno osídlení již z dob starého Říma, i když tomu archeologové ne vždy věřili. Skutečný původ Benátek je zahalen propagandou, kterou udržovala Benátská republika, a ta byla tak vlivná, že historici se teprve nedávno dozvěděli pravdu o tom, proč byly Benátky vlastně postaveny na vodě.
Mýtus benátského uprchlíka
Původně se mělo za to, že Benátčané byli v 5. století nuceni uprchnout z pevniny kvůli dobyvatelům a nájezdníkům. Vycházeli z toho, že vybudování Benátek na lagunách poskytovalo ochranu, o kterou původní osadníci usilovali. Nejenže by bylo pro koně a bojovníky obtížnější se do nového města dostat, ale ti, kteří by se na město pokusili zaútočit, by neuspěli, protože bažiny vystavovaly útočníky nemocem, s nimiž si Benátčané uměli poradit.
Západořímská říše v té době právě padla, a tak mohla být oblast kolem Benátek zranitelná vůči útokům barbarských vojsk. Díky tomuto příběhu o původu města vypadali Benátčané mocně. Tento fiktivní příběh vyvolává dojem, že zakladatelé Benátek vzali věci do vlastních rukou poté, co zůstali bezbranní. Novodobí historikové však tvrdí, že tento příběh je celý smyšlený a původní Benátky vznikly z jiného důvodu.
Ostrov Torcello
Skutečné počátky Benátek leží na Torcellu, ostrově na severním konci benátské laguny. Torcello, které je dnes z velké části neobydlené a na němž žije méně než dvacet obyvatel, bývalo kdysi rušným obchodním centrem s 20 000 obyvateli. Byl to první osídlený ostrov souostroví. Dnešní podoba ostrova je pouhým pozůstatkem toho, čím býval. Právě na Torcellu badatelé vyvrátili mýtus o benátském uprchlíkovi, který byl republikou postupem času šířen a upevňován. Již ve starém Římě byly nalezeny důkazy o budování Benátek na jeho lagunách. Na Torcellu historici našli důkaz o úpravě lagun tak, aby vznikla oblast pro rybolov a soliska, což svědčí o tom, že kolem těchto dvou komodit se obchodovalo. Aby obchod vzkvétal, museli samozřejmě v blízkosti bydlet dělníci, kteří dohlíželi na produkci soli a ryb. Infrastrukturu pro podporu města na vodě tedy měli již první obyvatelé Benátek.
Úpadek Torcella a přesun do Rialta
Z mýtu o Benátčanech, kteří utekli před barbarskými dobyvateli, aby žili na benátských ostrovech, vyčnívá semínko pravdy: V 5. a 6. století se Benátky skutečně rozšířily. Jak se obchod po vodě stával bezpečnějším a výhodnějším, osídlení Torcella se rozrůstalo a přístav byl přetvářen tak, aby vyhovoval požadavkům hospodářského centra. Lidé přicházeli pracovat do doků, skladů, na lodě a další místa, aby obchod mohl hladce fungovat. Zatímco však města v severní laguně zpočátku vzkvétala, obyvatelstvo Torcella a okolních oblastí se přelilo do Rialta, které nakonec rostlo, zatímco Torcello upadalo.
Jak postavit město na vodě
Ačkoli první osady měly dočasný charakter a první stavby se propadaly do bahna, Benátčané postupně ostrovy osídlili natrvalo. Aby zajistili pevné základy, vyvinuli důmyslnou stavební metodu. Ta spočívala v zatloukání dřevěných kůlů o délce 4 až 8 metrů do bahna, dokud nedosáhly hliněného dna laguny. Na těchto kůlech ve tvaru tužky pak postavili dřevěné plošiny a na nich budovy. Tím vznikla půda schopná unést těžké stavby, které existují dodnes.
Použití dřeva jako nosné konstrukce může překvapit, protože dřevo je obvykle méně odolné než kámen nebo kov. Tajemství dlouhé životnosti dřevěných základů v Benátkách spočívá v tom, že jsou ponořené, podobně jako obrácený podvodní les. Je to proto, že rozklad dřeva způsobují mikroorganismy, jako jsou houby a bakterie. Jelikož je dřevěný podpěrný systém v Benátkách ponořen pod vodou, nejsou kůly vystaveny kyslíku, jednomu z prvků, které mikroorganismy potřebují k přežití. Kromě toho neustálé proudění slané vody kolem dřeva a skrz něj způsobí, že se dřevo časem změní ve ztvrdlou strukturu podobnou kameni.