Vykopávky v budoucnosti: Po naší civilizaci zůstane beton, plasty a implantáty
Foto: sciencepics / Depositphotos
Jestliže se rčení „po nás potopa“ používá od dob Ludvíka XV. pro vyjádření nevhodného až bezohledného, krátkozrakého vztahu k budoucnosti, potom teprve současné generace ukážou našim potomkům „zač je toho loket“. Kdyby jenom vodu, ale podle slov renomovaného geologa zde do daleké budoucnosti zanecháme zcela jiné nezničitelné „artefakty“.
Beton a mikroplasty zůstanou ve vrstvách odpovídajících naší geologické epoše. Přežijí také plomby, kovové a plastové implantáty a plastové oblečení," uvedl v rozhovoru pro agenturu PAP geolog profesor Jan Zalasiewicz, propagátor vzniku epochy známé jako antropocén.
Profesor Jan Zalasiewicz, geolog a emeritní profesor na univerzitě v anglickém Leicesteru, je jedním z propagátorů konceptu antropocénu. Jde o období ve kterém výrazně ovlivňuje stav zemského povrchu, hydrosféry i atmosféry, svou činností lidská populace. Počátek tohoto nejmladšího vývoje Země kladou autoři na konec 18. století. Výrazné zvýšení vlivu člověka na okolní přírodu lze skutečně spojovat s průmyslovou revolucí 19. století. Od této doby začíná taky velmi výrazně lidská populace přibývat.
Podle serveru Nauka w Polsce vedl Zalasiewicz od roku 2009 různé vědecké skupinu zkoumající antropocén a roku 2023 získal Ig Nobelovu cenu „za odborné vysvětlení, proč někteří geologové olizují horniny“. Pro informaci - Ig Nobelova cena je ironické americké ocenění za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.
Agentura PAP se během rozhovoru se Zalasiewiczem například dotazovala na to, proč je vůbec důležité stanovit novou geologickou epochu - antropocén. Obecně vlastně již probíhá živá debata o tom, zda tato nová epocha člověka již nastala. Odpověď byla, že svět se dramaticky proměnil. Oceány, atmosféra a jejich chemické složení už nejsou takové, jaké bývaly před několika desetiletími. Skleníkové plyny se hromadí v atmosféře a globální oteplování je jasným faktem. Lidská činnost ovlivňuje nejenom klima, ale i samotnou fyzikální strukturu Země - způsob života zanechává na jejím povrchu mnohem více sedimentů a hornin, mizí mnoho živočišných a rosltinných druhů, jiné se přesouvají mezi oblastmi a kontinenty.
„Všechny tyto změny zanechávají geologické stopy. Sedimentární vrstvy vzniklé v posledních 50 nebo 70 letech jsou plné mikroplastů a syntetických radioaktivních izotopů. Současné klimatické změny budou mít důsledky na desítky tisíc nebo dokonce stovky tisíc let. Biologické změny jsou trvalé,“ upozorňuje Zalasiewicz.
Lidé obydlí Antarktidu stejně jako v minulosti dinosauři a obří tučňáci. Místní klima se blíží tomu…
Jaké stopy po nás zůstanou
Na otázku PAP jaké stopy po lidech zůstávají v sedimentech, které možná někdo bude zkoumat za miliony let, odpověděl profesor takto:
„Ve vrstvách odpovídajících naší éře bude určitě beton a plasty. Kovové předměty, například plechovky, si možná zachovají svůj tvar, ale mohou se také změnit na jiné sloučeniny, například se vlivem oxidace nebo mineralizace změní na uhličitany nebo sírany. Sklo také zůstane zachováno, ale pravděpodobně bude neprůhledné - časem zmatní jako sopečná glazura.“ A dodal, že není pochyb o tom, že po sobě zanecháme velmi zřetelný fosilní záznam. Budoucí geologové nebudou mít problém najít stopy antropocénu.
Dochovají se také lidské kostry, podobně jako pozůstatky dinosaurů?
Na tuto otázku Zalasiewicz odpověděl, že lidské kosti a zuby se možná zachovají, ale budou představovat nový druh zkamenělin. Podotkl, že zhruba před sto lety se naše kostry začaly měnit. Objevily se kovové zubní výplně, pak kyčelní protézy a další implantáty z plastu nebo kovu, které zůstanou navzdory času téměř neporušené.
Co je zajímavé a nové, že po nás, současných lidech, zůstane také oblečení. Z doby před staletími a tisíci lety nenašly moderní archeologové mnoho pozůstatků tehdejších oděvů, protože přírodní tkaniny se rychle rozložily. Dnes se však vyrábějí umělé materiály, které jsou mnohem odolnější než přírodní bavlna a vlna, uvedl profesor geologie Jan Zalasiewicz.