Biblická Sodoma Gomora na Slovensku: Obec na Spiši měl záhadně postihnout Boží trest. Zbyla jen kostelní věž

Najít uprostřed země místo plné otazníků a záhad je vynikajícím tipem na výlet. Takovým se může v budoucnu stát i pole na cestě mezi Jamníkem a Spišským Hrušovem. U slovenských sousedů můžete objevit opuštěnou věž zchátralého kostela uprostřed pole.

Najít uprostřed země místo plné otazníků a záhad je vynikajícím tipem na výlet. Takovým se může v budoucnu stát i pole na cestě mezi Jamníkem a Spišským Hrušovem. U slovenských sousedů můžete objevit opuštěnou věž zchátralého kostela uprostřed pole. 

Zaniklá historie

Část kostelíku uprostřed pole je posledním viditelným svědkem zaniklé a pro historiky trochu záhadné obce Miloj. Lidé, kteří zde žili, ho postavili někdy ve 13. století a původně zasvětili sv. Stanislavovi. Archeologický průzkum dokázal, že to byla raně gotická jednolodní stavba se západně orientovanou věží. Ještě i dnes lze pozorovat na věži pečlivě opracované nárožní kameny a zbytky západní stěny lodi. Propracované portály svědčí o mistrovské práci kameníků. První písemná zmínka o „terra Miloy“ se nachází v darovací listině z roku 1255, ale kostelík se zmiňuje až v pramenech z roku 1402. Vesnice Miloj zanikla, pravděpodobně v 16. století a opuštěný kostel posloužil jako zdroj stavebního materiálu při výstavbě renesančního zámečku v nedalekém Spišském Hrušově. 

Legendy praví…

Kráčeje ke věži vyprahlou zemí, ze které se k nebi doslova o život dere kukuřice, je dobré znát alespoň těch několik legend, které se tradují v souvislosti se zmizením Miloje. První je, že vesnici postihl tentýž osud jako biblickou Sodomu a Gomoru, tedy se propadla do pekla, protože její obyvatelé žili zkaženým životem. Druhou legendou je, že se propadla pod zem i s kostelem během zemětřesení. No a další legenda říká, že Miloj postihla strašná nemoc, například mor. 

Výzkumy tvrdí…

Nejpravděpodobnějším vysvětlením je konstatování, že osud Miloje je součástí období 15. a 16. století, ve kterém území Uherska a centrální Evropy postihlo období, ve kterém došlo k nejrozsáhlejšímu pustnutí a zániku sídel z různých důvodů. Nejčastějšími byly epidemie, hladomor, války či klimatické poměry. Bylo to období hladu, lidé ztráceli naději na zlepšení situace, a tak houfně opouštěli své domy a hospodářství. Zkoušeli se usadit v dolinách nebo v okolí řek, kde nánosy naplavenin vytvořily vydatnější a kvalitnější zemi pro pěstování zemědělských plodin. Zaniklá obec Miloj pravděpodobně neměla žádný vydatný povrchový zdroj vody, a tak sucho přimělo lidi opustit domovy a přesídlit se jinam, blíže k říční či podzemní vodě.