Původně boty na podpatku nosili muži. Jejich nošení bylo ze začátku velmi praktické
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Boty na vysokém podpatku jsou v dnešní době především výsadou žen (až na některé výjimky), v minulosti se ovšem jednalo o typ obuvi určený především pro muže. Nosili je především muži bohatí a byly znakem jejich postavení.
Když se řekne vysoký podpatek, většina lidí si představí krásné dámské lodičky, které mají jejich nositelku zvednout klidně i o deset centimetrů a zvýraznit její linii či opticky prodloužit nohy. Původní účel vysokých podpatků byl ovšem jiný a jejich obliba se přibližně od desátého století, kdy byly vynalezeny, postupně měnila, a to nejen s módou, ale především se společenským statutem.
V dnešní době slouží boty na vyšším podpatku zejména potřebě podpořit nižší vzrůst a není výjimkou, že je nosí i muži, ačkoliv v mnohem méně nápadném stylu (na rozdíl od takových 80. let, kdy byly upřednostňovány velmi extravagantní modely), pokud se tedy nejedná o doplněk speciálního vzhledu (například gotický styl). V dřívějších dobách však bylo nošení vysokých podpatků výsadou
Kde se vzaly podpatky
Jak již bylo zmíněno, původ bot na vysokém podpatku sahá do období přibližně před tisíci lety. Za prvními boty s vysokým podpatkem musíme na Blízký východ na území dnešního Íránu. Vysoký podpatek byl typický pro vojáky perské armády, kteří jej nosili celá staletí a sloužil jim především při jízdě na koni – pomáhal jim udržet stabilitu, když se postavili ve třmenech.
Až v 16. století se ovšem tento zvláštní typ obuvi dostal do Evropy, kde k němu lidé ovšem přistupovali zcela odlišným způsobem. Podpatky na botách perské armády měly výšku přibližně jeden palec (2,54 cm) a jelikož byli vojáci poměrně váženou součástí společnosti, stal se v těchto končinách symbolem vyššího společenského statutu.
Vysoké podpatky a šlechta
Migrující perští vojáci přinesli tuto módu do Evropy včetně její specifické společenské symboliky. Své uplatnění pak boty na vyšším podpatku nalezli především na šlechtických dvorech, jedním z nejznámějších nadšenců v této oblasti byl francouzský král Ludvík XIV. Právě na jeho dvoře byla tato obuv prakticky povinností, nosili ji však rovněž výhradně muži a měla předepsaný vzhled – typickým znakem byl podpatek nabarvený do červena.
V 17. století se tak vyšší podpatek stal i v Evropě ukazatele vysokého společenského statutu, což bylo jednak dáno módou, jednak skutečností, že lidé, kteří si je dovolili nosit, obvykle nemuseli před sebou tlačit na poli pluh, kde by byly opravdu velmi nepraktické.
Moderní boty s vysokým podpatkem
Právě skutečnost, že vysoké podpatky jsou znakem toho, že se člověk pohybuje převážně po upravených površích, vedla k tomu, že je začaly ve velkém nosit také vysoce postavené ženy. Následně se pak boty s vysokým podpatkem začaly z mužské módy pomalu vytrácet a nahrazovaly je mnohem pohodlnější modely, v ženské módě si však našly své trvalé místo a zachovávají si jej dodnes. V 19. století již boty s vysokým podpatkem nosily ženy prakticky všech společenských vrstev, postupem času se dokonce vyvinula celé řada modelů se stále se zvyšujícím podpatkem. Mužské boty na rozdíl od těch ženských (až na některé výjimky) zůstávají však nadále méně nápadnými, přestože muži menšího vzrůstu si občas nějaký ten centimetr podpatkem přidají.
