Osamělá Bouvetøya: Nejméně navštěvované místo na Zemi, které dlouho nikdo nechtěl
Foto: 1447 - http://wikitravel.org/shared/Image:Bouvet_island.jpg, CC BY-SA 3.0 / Creative commons, CC-BY-SA
Pravděpodobně pouze největší dobrodruzi a milovníci totální samoty by zamířili na malý, odlehlý a neobydlený sopečný ostrov v jižním Atlantiku. Často je považován za nejizolovanější místo na planetě. Leží asi 2 600 km jihozápadně od Jihoafrické republiky a 1 700 km severně od Antarktidy. Norsky se mu říká Bouvetøya.
Co se velikosti týče, je to jedno z nejmenších území na světě. Bouvetův ostrov nemá žádné přirozené přístavy, což ztěžuje vylodění. Většinu návštěv zajišťují vědecké expedice nebo projíždějící lodě.
Bouvetøya se nachází na 54°25′ jižní šířky a 3°20′ východní délky a není součástí Antarktidy, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pátý největší kontinent světa je totiž definován jako oblast jižně od 60° j. š. Takže „o fous“.
Ostrov je sopečného původu a nejvýznamnějším sopečným prvkem je kaldera spící sopky. Okolní vody jsou součástí Jižního oceánu a ostrov může občas obklopovat mořský led. Z velké části je pokryt ledovci, nejvyšším bodem je Olavtoppen (780 m n. m.). Panuje zde drsné subantarktické podnebí s nízkými teplotami, silným větrem a častými bouřemi.
I přes drsné podmínky zde žije omezené množství volně žijících živočichů, jako jsou mořští ptáci, tuleni a lachtani (skalnaté svahy jim slouží k rozmnožování) a další mořské druhy. Především se tu daří tučňákům žlutorohým, anglicky zvaným macaroni penguins, kterých je zde odhadem čtyři a půl tisíce. Ostrov je zajímavou destinací pro všechny milovníky divoké přírody i nevšedních rostlin, jako jsou řasy, mechy a nejméně jeden druh hub.
Norsko na jih od Afriky
Bouvetův ostrov je závislým územím Norska. V roce 1927 byl připojen k Norsku a v roce 1971 byl vyhlášen přírodní rezervací. Kvůli drsným podmínkám na ostrově nežijí žádní stálí obyvatelé.
Záhada i pro záhadology: V dubnu 1964 zde byl objeven opuštěný záchranný člun. Po prozkoumání ostrova však nebyly nalezeny žádné důkazy o existenci člověka.
Ostrov byl pojmenován po francouzském námořním důstojníkovi jménem Jean Baptiste Charles Bouvet de Lozier, který jej v roce 1739 objevil, ačkoli až do roku 1825, kdy na něm byla vztyčena britská vlajka, si na něj žádná země nedělala nárok. Na konci 19. století ostrov navštívilo několik expedic. První ze série norských expedic do Antarktidy se uskutečnila v letech 1927-28. Financoval ji Lars Christensen. Expediční loď byla pojmenována „Norvegia“, takže expedice jsou od té doby známé jako expedice „Norvegia“.
V roce 1929 se Velká Británie vzdala svých nároků ve prospěch Norska, které ostrov obsadilo o dva roky dříve. V roce 1971 Norsko vyhlásilo Bouvetův ostrov a přilehlé teritoriální vody přírodní rezervací.
Od roku 1977 zde Norsko provozuje automatickou meteorologickou stanici a studuje potravní strategie a rozšíření tuleňů a tučňáků na ostrově. Celkově je toto nehostinné (zřejmě jak pro koho) místo zajímavé pro vědce, kteří se zabývají studiem extrémního prostředí, divoké přírody a klimatických změn. Ale kvůli své extrémní izolaci zůstává ostrov jedním z nejméně navštěvovaných míst na Zemi.