Brýle a kontaktní čočky: jak to všechno začalo?

Brýle a kontaktní čočky: jak to všechno začalo?

Foto: Shutterstock.com

Aktualizováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zrakové problémy jsou v populaci velmi časté. Pomůcky ke zlepšení zraku nebo operace pro úplné vyřešení problému, jsou dnes dostupné většině. Problémy se zrakem ale nejsou nějakou novou záležitostí, během dějin si lidstvo při špatném zraku pomáhalo různě.

Od krystalů po moderní obroučky

První záznamy o pomůckách ke čtení nebo pohledu do dálky pochází už z doby před naším letopočtem. Ve starověkém Římě filozof Seneca používal skleněnou misku s vodou jako lupu pro zvětšení písma při čtení. Naopak císař Nero s sebou nosil smaragd, aby mohl ze své lóže sledovat gladiátorské zápasy.

Větší povědomí a využití zrakových pomůcek ovšem nastalo až v 10. století, kdy evropští mniši začali používat kusy čirého křemene, aby při psaní knih a kreslení ilustrací lépe viděli na detaily. Vynález prvních brýlí s obroučkami a křemeny místo čoček pochází pravděpodobně z Itálie z konce 13. století. Brýle se ale musely držet v ruce nebo byly uchycené na nose. Sklo se v čočkách objevilo v 15. století, kdy se zvyšovala gramotnost, a křemen byl příliš drahý pro většinu populace, která brýle potřebovala. V 18. století už se brýle daly uchytit za uši a na konci tohoto století byl populární takzvaný monokl, brýle s jednou čočkou.

Sportu zdar

Ve většině sportů je nutné mít perfektní zrak. Přestože brýle jsou naprosto dostačující pro rekreační sporty i lidé, kteří nezávodí, ocení volnost a komfort kontaktních čoček. Stejně jako brýle, i čočky prošly dlouhou evolucí. Jejich historie sahá až ke známým jménům jako Leonardo da Vinci nebo René Descartes, ten na da Vinciho navázal. Oba navrhovali skleněné trubičky plné vody, ale jejich vynálezy byly velmi nepraktické, da Vinciho příliš velký a Descartův se nasazoval přímo do očí, ale znemožňoval mrkání.

Až v devatenáctém století se tato technologie začala zlepšovat, experimentovalo se s tvary a zakřivením, ve dvacátý a třicátých letech dvacátého století se za pomoci nového materiálu, plastu, technologie čoček ještě více rozvinula. V roce 1948 Brit Kevin Touhy objevil, že i malá čočka, která nepokrývá celou viditelnou plochu oka funguje a v 50. a 60. letech se čočky ztenčovaly až na dnešních 0,1 milimetru. V roce 1958 Čech Otto Wichterle za pomoci hydrogelu vyrábí první měkké kontaktní čočky.

Nejen pohodlí, ale i móda

V dnešní době je k dispozici ohromný výběr. Kontaktní čočky jsou barevné, dá se v nich spát, vydrží i celý rok. Brýle mohou mít ztenčené čočky, nespočet stylů obroučků, mohou být pouze módním doplňkem.  Záleží vkusu a životním stylu každého, co si zvolí jako tu pravou pomůcku k perfektnímu zraku.

Reklama
Zdroje článku:
1800contacts.com, siovinsource.com, Kateřina Robová
Reklama