Pravda versus fikce: Skutečný život Richarda III. oproti jeho filmovému portrétu
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Nový film, „The Lost King“, který do kin dorazil v loňském roce, představil divákům vcelku sympatickou tvář bývalého anglického panovníka, Richarda III., jenž od svého těžce raněného a umírajícího synovce Eduarda převezme na bitevním poli královskou korunu.
Z vyhnance anglickým králem
Richard byl nejmladším potomkem váženého státníka, Richarda Plantageneta, jehož život tragicky vyhasl během války růží. Celá jeho rodina se musela potýkat s dopady občanských válek, které v polovině 15. století zcela zpustošily celou Anglii a uvrhly na rodinu Plantagenetů temný stín. Během několika málo let se ze šlechtického synka stal zrádcem ve vyhnanství a také druhým v pořadí s nárokem na anglický trůn.
Richardův bratr a tehdejší král, Eduard IV., mu i přes neshody daroval rozlehlá panství na severu Anglie a jmenoval jej vévodou z Gloucesteru, čímž částečně očistil jeho jméno. I přesto, že si Richard mohl užívat nabytého blahobytu a své oblíbenosti v oblasti Yorku, měl jiné plány. Sám toužil stát se anglickým králem. Na trůn však měli po smrti Eduarda IV. nárok jeho synové, Richard a starší Eduard, kterému v době otcovy smrti bylo pouhých 13 let.
I přesto, že se z malého Eduarda stal tzv. dvouměsíční anglický král, jeho vláda byla zhacena dosud ne zcela objasněným uvězněním v pevnosti Tower, kam byl převezen spolu se svým bratrem a s vysokou pravděpodobností popraven. Avšak ani Richard III. si dlouhého panování neužil. Zemřel na bitevním poli v roce 1485 v pouhých 32 letech, kdy se jeho nástupcem stal Jindřich VII. Tudor, otec známého krále Jindřicha VIII.
Rozdílné úhly pohledu
Příběh Richarda III. má dvě strany mince. První z nich vykresluje anglického monarchu jako machiavelistického uzurpátora toužícího po moci, který nařídil smrt svých dvou synovců, aby se mohl sám zmocnit královské koruny. K této představě značně přispělo i vykreslení osobnosti Richarda III. ve stejnojmenné divadelní hře Williama Shakespeara, který jej popsal jako duševně znetvořeného a krutého člověka. Na druhé straně existuje celá spousta jeho obdivovatelů z řad expertů, kteří tvrdí, že Richard III. byl vzorným králem, jenž byl svými odpůrci záměrně očerňován.
Neupřímné filmové zpracování
Představit skutečnou tvář Richarda III. se v nedávné době pokusil britský režisér Stephen Frears ve snímku „The Lost King“. K vytvoření filmu přispěla i skutečnost, že v srpnu roku 2012 byly nalezeny ostatky Richarda III. na místě bývalého parkoviště v anglickém Leicesteru.
I přesto, že měl film odhalit pravdu, jedná se zřejmě jen o nejsympatičtější ztvárnění britského monarchy, jaké kdy bylo na stříbrném plátně k vidění. V dramatu, které je od první minuty spíše komedií, se dozvídáme, že Richard III. byl v každém ohledu spravedlivým a čestným panovníkem.