Čapek byl vynikající spisovatel, jeho vliv ale sahal daleko za jeho vlastní profesi
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Jeho výroky by se daly tesat do kamene, jeho postřehy, ač staré téměř století, nás dodnes naplňují úžasem. Ano, Karel Čapek je osobností, na kterou můžeme být jakožto Češi právem hrdí.
Kolik oborů znáš, tolikrát jsi člověkem
Čapek studoval i na zahraničních univerzitách a vedle znalosti několika světových jazyků se mohl pyšnit slušnou sbírkou vystudovaných oborů. Absolvoval bohemistiku, anglistiku, germanistiku, estetiku a dějiny výtvarného umění. Na Filozofické fakultě Karlovy univerzity získal titul doktora filozofie.
A právě to je jedna z oblastí, kterou implementoval do svých děl.
Filozofie pragmatismu a noetika
V souladu s pragmatismem Čapek kladl důraz na osobní zkušenost a na realizovatelnost idejí v realitě. (K. Čapek: Pragmatismus čili Filosofie praktického života) Jádrem jeho filozofických děl byla noetika, zabývající se lidským poznáním. Pátrání po pravdě i vlastní identitě jsou tématem jeho vrcholné trilogie. V Hordubalovi prostřednictvím multifokálního vyprávění staví do protikladu skutečné příčiny jednání člověka otevírající se v jeho nitru s nepochopením okolního světa. Povětroň pojednává o neznámém muži spadlém z nebes – tři hlediska vyprávění zachycují různé přístupy k poznání na stupnici subjektivity a objektivity. Obyčejný život zkoumá složité vrstvy osobnosti, na nichž stojí lidské „já“, na příkladu člověka, který si při ohlédnutí za svým zdánlivě prachobyčejným životem uvědomuje jeho jedinečnost.
Antiutopie
Ačkoliv byl K. Čapek člověkem pokrokovým, některé potenciální cesty lidstva v něm očividně vyvolávaly paniku. V dramatu R.U.R. umělá inteligence v podobě robotů vyhladí lidstvo. V Továrně na absolutno je vynalezen účinný stroj získávající energii na bázi podobné jadernému štěpení, jeho odpadním produktem je však náboženský fanatismus s fatálními důsledky. Krakatit pojednává o třaskavině s tak obrovskými destrukčními účinky, že její zneužití by znamenalo konec světa.
Také teď přemýšlíte, které ze zmíněných obav se již naplnily?
Zastánce demokracie
Dále K. Čapek varoval před tendencemi ohrožujícími demokracii. Ta pro něj totiž byla samotným životním principem, uskutečňováním božího řádu na zemi. Věřil, že demokracie spočívá v důvěře v lidi, v lidskost a lidství, a není důvěry bez lásky, není lásky bez důvěry. (K. Čapek: Hovory s T. G. Masarykem)
Čapek si představoval společnost svobodně uvažujících občanů, kteří rozvíjejí své názory v kultivovaných diskusích. Právě takový charakter měly debaty Pátečníků, mezi něž kromě prezidenta Masaryka docházely další kulturní a politické elity českého národa.
Vliv na mezinárodní scéně
Coby aktivní novinář měl K. Čapek příležitost své názory šířit i za hranice Československa. Byl důležitým členem mezinárodního PEN klubu, uznávané organizace spojující řadu významných světových spisovatelů. Sám pak založil československou odnož tohoto uskupení.
Čapkovi ležely na srdci mnohé strasti soudobé mezinárodní politiky, které reflektoval ve svých textech.
Trnem v oku nacistům
Válka s mloky je zjevnou alegorií vzestupu a šíření nadřazené rasy. V Bílé nemoci K. Čapek předpověděl 2. světovou válku a holocaust včetně koncentračních táborů. V jednom z nich by, stejně jako jeho bratr Josef, určitě skončil – nebýt toho, že zemřel již o Vánocích 1938. To však gestapo, které Čapka v březnu roku 1939 přišlo zatknout do vily na Vinohradech, ještě netušilo.
Čapek vizionářem?
Čapkův vliv sahal daleko nejen za profesní hranice, ale i za hranice jeho generace. Věděli jste, že ona bílá nemoc ve stejnojmenném dramatu vzešla z Číny a ohrožovala zejména starší skupiny obyvatel? A že díky ní vypluly na povrch některé nešvary lidské povahy stejně tak jako za nedávné covidové pandemie? Tu sice Čapek předpovědět nemohl, ale nelze mu upřít až neuvěřitelnou schopnost analyzovat a popsat lidstvo tak výstižně, že jeho odkaz nepřestává být aktuální.