Čekání na tmu a poté na záchvat: Co jedí muslimové po celodenním půstu během ramadánu
Foto: HayDmitriy / Depositphotos
Půldruhá miliarda muslimů po celém světě budou slavit letošní ramadán od nedělního večera 10. března do pondělního večera 8. dubna. Svátek zahrnuje měsíc půstu a modliteb. Věřící se během dne dočasně zřeknou některých pozemských potřeb, postí se nejen od jídla, ale i od vody. Přibližují se tak duchovní podstatě islámu. Po setmění se však setkávají při modlitbě a společně hodují.
Ramadán je 9. měsíc islámského lunárního kalendáře. Půst, který k tomuto měsíci patří, je původní semitský zvyk přebraný od židů a křesťanů. Půst patří mezi pět pilířů islámu a je aktem víry, výrazem očisty, prohloubení sebeobrazu ve víře, připomenutím boží moci a duchovního spojení s ní.
Co ano, co ne
Ramadán se drží od východu do západu slunce. V tuto dobu se nesmí pít (alkohol, ale ani vodu), jíst, mít sex, kouřit. To znamená, že první jídlo si věřící může dát po západu slunce a poslední před jeho východem. Mezitím může mít sex, kouřit, jíst vše kromě vepřového masa a pít vše mimo alkoholu.
Co se deje po setmění
Věřící se scházejí na společné večerní hodování ještě před západem slunce a čekají, až se schová za horizont. Po večerní modlitbě následují aktivity, jako jsou modlitební obřady, hudba, vyprávění příběhů, hry, příprava a podávání tradičních a místních jídel a sňatkové přípravy.
U komunit má často podobu setkání nebo jídla, posiluje rodinné a komunitní vazby a podporuje dobročinnost, solidaritu a společenskou výměnu. Obřady a rituály spojené s Iftárem praktikují i lidé, kteří se během měsíce ramadánu nutně nepostí.
Iftar společně
Iftar, v praktikujících zemích nazývaný také Eftari, İftar nebo Iftor či jako ftoor, je večeře, při které muslimové končí svůj každodenní ramadánský půst při západu slunce v době výzvy k večerní modlitbě. Dodržují ho lidé všech věkových kategorií, pohlaví a původu a znamená každodenní ukončení útrap půstu od úsvitu do západu slunce.
Jakmile zazní výzva, všichni se přesouvají ke stolku s mlékem a datlemi. Právě tímto ovocem přerušil svůj půst Mohamed v měsíci, kdy mu Alláh vyjevil korán. A věřící si to při každém setmění během ramadánu připomínají.
"Je 18.47, a do iftáru tedy zbývá přesně deset minut. Z minaretu Husajnovy mešity se line hlas modliteb."
Datle na prvním místě
„To je stará islámská tradice, že první věc, kterou jíme po půstu, jsou datle. O ramadánu se proto ceny datlí na trhu zvednou o deset, patnáct procent,“ sděluje jeden obyvatel Káhiry reportéru Štěpánu Macháčkovi, který v roce 2013 prožil muslimský svátek přímo v centru egyptské metropole, a popsal své zážitky pro Zápisník zahraničních zpravodajů.
Egyptská verze iftaru
V Egyptě muslimský iftar vypadá například takto: pro očekávanou večeři tu mají připraveno speciální ramadánové menu. Na stole jsou přichystány datle, sýry, salámy a voda. Tou se začíná. „Musí to být lehké, protože když člověk celý den hladoví, měl by si dát pozor, aby se mu neudělalo špatně," říká místní šéfkuchař.
„Pak (po lehčím předkrmu) přichází na řadu polévka, v našem případě slepičí krémová. Ta po celodenním půstu udělá člověku v žaludku dobře. Následuje druhý chod, který obnáší různé předkrmy, a pak už číšník přináší hlavní chod - na výběr je skopové s rýží nebo kuřecí závitek v baklažánu. Celé ramadánové menu uzavírá sladký zákusek a nezbytný čaj,“ popisuje Macháček.
Přejídání a žlučníkové záchvaty
Sladkosti tu jsou velmi populární, není proto divu, že mnozí během ramadánu značně přiberou. Večerní přejídání je rok od roku větší, referuje reportér Radiožurnálu. Podle některých průzkumů přibere během svatého měsíce přes šedesát procent žen, a to navzdory tomu, že v novinách se objevují lékařské rady, jak by se mělo po celý měsíc postupovat. Není divu, že roste i počet nejrůznějších žlučníkových záchvatů. Obchodníci s cukrovinkami si ale mnou ruce.