Češi během 10 let zbohatli o 46 %. Ale 2 skupiny obyvatel jsou dnes na tom hůř než před 20 lety
V uplynulých deseti letech Češi v průměru zbohatli. Jenže průměry jsou ošidné. Zatímco někteří lidé mají extrémní příjmy, existují také dvě skupiny obyvatel, které jsou na tom hůře než před 20 lety.
Růst cen nemovitostí a zároveň nedostupnost bydlení
Češi bohatnou rychleji než Slovinci, Maďaři nebo Poláci. Zatímco za zbohatnutím velkého procenta české populace stojí růst cen nemovitostí, jiní si nemohou vlastní bydlení dovolit. Navíc rostou i ceny nájemního bydlení. V porovnáním s rokem 2024 se zvýšil podíl lidí, který očekává zlepšení své finanční situace.
Menší obavy o budoucnost
Celkově mají čeští občané menší obavy o svoji finanční situaci dalších měsíců. Své „ale“ také udělal fakt, že lidé přestali impulzivně nakupovat, omezili utrácení a více se nad svými nákupy zamýšlejí. Také uvažují, které zboží je pro ně důležité a co naopak mohou vynechat. A neplatí to pouze pro potraviny. V mnoha rodinách se více uplatňuje minimalističtější přístup při nakupování, což se pozitivně projevuje na rodinném rozpočtu. Nejvíce zbohatli již majetní Češi. Investují do soukromých firem a také nemovitostí.
Ze statistik ale zároveň vyplývá, že lidé, kteří vydělávají více peněz, a jedná se o manažery, lékaře a podnikatele, často tráví v práci dlouhé hodiny. Dlouhodobě tak mohou být frustrovaní z nedostatku volného času, který mají na rodinu i své zájmy a odpočinek.
Co vyčerpává české domácnosti
Finančně nejnáročnějšími situacemi pro domácnosti jsou zejména letní prázdniny, dále pak rekonstrukce a vybavení domácnosti. Velkým strašákem jsou také ceny energií. Nejvíce rodinné rozpočty vyčerpává právě vyúčtování za energie. Ty dle statistik nejvíce trápí starší ročníky. Pro mladé Čechy ve věku od 18 do 26 let představuje největší výdaj v roce dovolená, a stejně tak je to u skupiny lidí ve věku 45 až 53 let.
Ohrožené skupiny obyvatel
Přestože některé skupiny lidí si výrazně polepšily, v Česku se také nachází asi 10 % lidí, kteří se nachází na hranici chudoby. Velmi špatnou situaci zažívají někteří samoživitelé. Měsíčně nedokážou vyjít s financemi právě lidé na rodičovské dovolené, nejčastěji ženy, které žijí samy bez partnera. Většinu výdajů utratí za nákup potravin, nájem, energie, drogerii a potřeby pro dítě. Tyto osoby jsou odkázány na sociální dávky. Vzhledem k rostoucím cenám totiž často rodičovský příspěvek a výživné na dítě nestačí. Pokud se pak samoživitelky potýkají s neplacením výživného, snaží se získat nárok na náhradní výživné. Ne vždy však dávek využívají. Z důvodu studu, neinformovanosti či administrativní složitosti však dochází k nízkému čerpání dávek.
Lidé, kteří mají nízké příjmy, jsou druhou skupinou, která se ocitla na hranici chudoby. Nízké příjmy vystačí na bydlení, energie a potraviny. Na další důležité potřeby však nezbývá. V roce 2026 by se snad lidé mohli dočkat vyrovnání propadů příjmů z období mimořádné inflace.
S finančními problémy se také potýkají lidé starší 65 let, kteří žijí sami.