Češi utrácejí víc než zbytek Evropy. Nová čísla vyvolávají šok i rozpaky

Češi utrácejí víc než zbytek Evropy. Nová čísla vyvolávají šok i rozpaky

Foto: Towifqu / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zatímco většina Evropy se omezuje a každý svůj výdaj pečlivě promýšlí, Češi jako by žili v jiné realitě. Nová data ukazují, že domácnosti v České republice utrácejí výrazně více než průměr evropských spotřebitelů. Rostoucí výdaje však nejsou zdaleka kryty růstem příjmů. Tento fenomén tak vyvolává mezi ekonomy nejen rozpaky, ale i obavy z budoucího vývoje.

Obsah článku
  1. Spotřeba na úkor rezerv
  2. Inflace a psychologické faktory
  3. Rizika do budoucna
  4. Jak tuto situaci vyřešit?

Spotřeba na úkor rezerv

Podle nejnovějších statistik utratí průměrná česká domácnost za měsíc přibližně 85 % svých příjmů. V některých regionech, například v Praze nebo Středočeském kraji, se toto číslo blíží až k hranici 95 %. Pro srovnání, průměrná domácnost v Německu utratí kolem 70 % příjmů, ve Francii je to dokonce jen 65 %. Vyšší spotřeba v Česku se přitom neváže na růst životní úrovně, ale čím dál častěji na využívání úvěrů, čerpání z úspor nebo na životní styl od výplaty k výplatě.

České domácnosti jsou pod tlakem inflace, růstu cen energií, potravin a bydlení. Místo úspor se však často rozhodnou pro zachování dosavadního životního stylu, což vede ke zvýšené spotřebě na úkor finanční stability,

komentuje situaci ekonomka Lucie Hrdličková z Masarykovy univerzity.

Inflace a psychologické faktory

Ekonomické ukazatele hovoří jasně, inflace v posledních dvou letech výrazně snížila kupní sílu obyvatel, a přesto Češi stále více utrácejí. Výrazně tuto skutečnost může ovlivňovat například psychologie. Po pandemii COVID-19, která omezila sociální život i spotřebu, se mnoho lidí rozhodlo žít naplno a dohnat ztracená léta.

Dalším faktorem je nejistota. Mnoho lidí má obavy, že se situace ještě zhorší, a tak raději utrácí teď, než aby riskovali, že si později nebudou moci dovolit vůbec nic. Tento fenomén se odborně nazývá efekt očekávané krize a v českém prostředí nabývá na síle.

Rizika do budoucna

Zatímco spotřeba drží ekonomiku v chodu, nadměrné utrácení má i svou stinnou stránku. Roste počet domácností, které se dostávají do dluhové pasti. Banky i nebankovní společnosti hlásí vyšší poptávku po úvěrech a kreditních kartách, často bez jakého plánu do budoucna. Podíl domácností, které nemají žádné úspory, překročil hranici 40 %, což je nejvíce za posledních deset let.

Situace začíná být neudržitelná. Pokud přijde ekonomické ochlazení nebo nárůst úrokových sazeb, hrozí, že se mnoho domácností dostane do vážných problémů,

varuje analytik Michal Urban ze společnosti FinMag.

Jak tuto situaci vyřešit?

Experti se shodují, že řešení není jednoduché. Stát by měl podle nich posílit finanční gramotnost obyvatel, podporovat spoření a zároveň nastavit jasnější pravidla pro poskytování úvěrů. Vhodným krokem by byla i širší nabídka investičních a spořicích služeb pro běžné občany, která by je motivovala k tvorbě rezerv.

Nejdůležitější je však změnit myšlení spotřebitelů, naučit je plánovat si výdaje, tvořit rozpočet, a především si uvědomit, že žít na dluh není dlouhodobě udržitelný model. Pokud se chování české populace nezmění, mohla by se naše ekonomika za pár let potýkat s ekonomickou krizí, která bude mít dopady nejen finanční, ale i sociální.

Reklama
Reklama