Neuvěříte, jak se mělo původně jmenovat Československo. Nikdo netuší, co by název státu vyvolal mezi sportovními fanoušky
Foto: kwasny222 / Depositphotos a Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Než se naše nová, mladá republika, vznikající v roce 1918, začala jmenovat Československá, uběhlo hodně vody. Poletovaly kolem ní různé další názvy. Některé podivné, jiné bizarní, další pro naše dnešní chápání neuvěřitelné. Jak by to asi dopadlo – a to nejen na poli sportovním, kdyby zvítězila protěžovaná varianta tehdejšího spolku Slovenská liga v zahraničí.
Již před vznikem Československa měl náš nový stát jméno, a to Česko-Slovensko, psáno se spojovníkem, zřejmě podle vzoru Rakousko-Uhersko. „Československo vzniklo v roce 1918 na troskách rozpadnuvšího se Rakouska-Uherska po první světové válce. Na území obývaném především Čechy a Slováky, ale i s nemalou německou menšinou, byl v historických hranicích zemí zvaných Čechy a Morava, na části historické země jménem Slezsko a na Podkarpatské Rusi vytvořen stát nový,“ uvádí brožura z cyklu Věda kolem nás vydaná Akademií věd České republiky.
Podle jazykovědců a historiků z Akademie věd nemělo prakticky Rakousko(-Uhersko) nikdy zájem na tom, aby se český region označoval souborným jménem. To by totiž bylo považováno za „podhoubí pro separatistické snahy, proto se jmenovitě uváděly obvykle jen jednotlivé země, tj. Čechy, Morava, Slezsko“.
Nezávislé Čechy
Ale začněme popořadě, ještě dříve se naše nová, mladá republika měla jmenovat zcela jinak, pro naše současné chápání zcela nezvykle, a to Nezávislé Čechy. V emigraci ji tak nazýval budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ten mezi lety 1915 až 1917 používal tento dvouslovný název ve své korespondenci. Aby upřednostňování jednoho národa před druhým (název nijak nezmiňoval Slovensko) nepřineslo budoucí potíže, navrhla tzv. Slovenská liga v zahraničí pro vícenárodnostní stát pojmenování Slavia.
A jelikož tento název budoucímu tatíčku Masarykovi nečinil žádné problémy, ani v v žádném ze svých tehdejších textů k němu neměl výhrady, mohli jsme se teď jmenovat republika Slavia.
Kde se vzala Slavia
Původní význam výrazu Slavia představuje alegorie Slovanstva ve slovanské mytologii. Vyskytuje se i v podobách Slávia, Slavie, Slávie apod. podle zvyklostí toho kterého jazyka. Má více přenesených významů, především se vyskytuje ve sportu jako označení sportovních klubů, zabývajících se různorodými sporty.
Z jiného pohledu, a to na základě knihy Historia powszechna polského historika a znalce středověku Tadeusze Manteuffela a Encyklopedia historyczna świata byla as-Slavia, Slavija apod. (vedle Kujabska a Artánie) jeden ze tří východoslovanských protostátních kmenových oblastí zmiňovaných v arabských pramenech (Al-Gajhání a Ibn Haukal), kde se označovala jako Ṣ(a)lāwiya. Tato území se rozkládala v oblastech pozdější Kyjevské Rusi v době před příchodem Varjagů. To byli švédští Vikingové, v praxi ozbrojení kupci, kteří se od poloviny 8. století plavili po vodních plochách a řekách od Novgorodu k Volze až ke Kaspickému moři a do vzdálených arabských zemí.
Česko-Slovensko
Chvíli jsme si museli počkat, než se na světlo světa „prodrala“ známější podoba. Teprve od ruské revoluce v roce 1917 se objevuje název Česko-Slovensko a s tím se pojící politický název Česko-Slovenská republika.
„V duchu čechoslovakismu však byl spojovník postupně odstraněn, na známkách vydaných 27. 10. 1919 k prvnímu výročí republiky je už nápis Pošta československá. Také v ústavě z 29. 2. 1920 je již zakotven název Československá republika,“ uvádí AV ČR. Jméno Československo však nikdy nebylo v ústavě, a přece nikdo nepochyboval o tom, že jde o jméno spisovné a oficiální.