Český bigbít: Jak dobře znáš českou rockovou scénu. Jen ti největší rockeři dají všech 10 otázek
Foto: Pavel Gwužď / Nextfoto
V našich podmínkách je pojem bigbít vnímán nejen jako čistě hudební styl, ale také jako symbol svobody v době, která svobodnou rozhodně nebyla. Historie českého bigbítu je tak vskutku bohatá.
Vznik rokenrolu
Padesátá léta byla i ve Spojených státech obdobím překotných změn, nových myšlenek a idejí. Zrodil se mimo jiné i rokenrol, hudební styl, který ovlivnil celou druhou polovinu dvacátého století. V tehdejším Československu zněl jako ozvěna jiného světa. Nemohli jsme u nás chodit na koncerty Elvise Presleyho nebo Chucka Berryho, přesto sem jejich vliv pronikl i přes ostnaté dráty na hranicích.
I u nás proto začaly vznikat první rockové kapely. Jednou z prvních byla skupina Sputnici, která začala koncertovat již v roce 1959. Na pódiích koncertních sálů skupina prezentovala jak převzaté zahraniční melodie, které se muzikanti učili odposloucháváním západních rádií a kterým dávali české texty, tak vlastní tvorbu. V roce 1963 potom vznikla česká rocková legenda, která je aktivní dodnes: skupina Olympic.
Český bigbít v proměnách času
Šedesátá léta, a především jejich druhá polovina, se nesla ve znamení politického a společenského uvolnění, což vedlo i k rozmachu českého a slovenského rokenrolu. V této době dosáhla svého maxima také kariéra tzv. krále českého rokenrolu Mikiho Volka. V období před rokem 1968 pak začal s rokenrolovým repertoárem vystupovat i Karel Gott.
Následující období normalizace znala rokenrolové zpěváky a skupiny jejichž tvorba byla režimem tolerována, ale také ty, kteří se právě skrze rokenrol, v českém prostředí nazývaný především jako bigbít, vůči režimu vymezovali. Jednalo se například o skupinu The Plastic People of the Universe Martina „Magora“ Jirouse. Na scéně byli aktivní také hudebníci ze skupiny Pražský výběr, skupina Extempore nebo básník Egon Bondy, který vytvářel texty pro skupiny The Plastic People of the Universe.
V osmdesátých letech, v době, kdy skončila hlavní vlna zákazů undergrounderových kapel, vznikla další uskupení jako například Garáž, Krásné nové stroje, činnost byla opět povolena Vladimíru Mišíkovi a objevily se i kapely s přesahem do devadesátých let a dále. Mezi ty patřil například slovenský Elán, Laura a její tygři či Tublatanka.
K nim se přidávaly i kapely překračující rokenrol směrem k punku nebo metalu. Za všechny jmenujme třeba Visací zámek, Arakain nebo Debustrol. V listopadu 1989 byla potom řada muzikantů z rokenrolového prostředí přímými účastníky revolučních změn. Za všechny můžeme jmenovat Michaela Kocába, Vladimíra Mišíka nebo Karla Kryla, který se vrátil z exilu.
Kolik toho o historii českého a slovenského bigbítu víte? Otestujte se!