Čest práci aneb Pracovní život v době socialismu, kdy všichni museli pracovat
Foto: forkjemper / Depositphotos
V období socialistického Československa téměř neexistovala možnost, abyste byli bez práce, stát se totiž vždy postaral o to, aby pracoval opravdu každý. To, že práce pro vás nebyla vhodná, nebo vás nenaplňovala, už bylo každému jedno. Tato myšlenka byla navržena primárně k podpoře a řízení ekonomického rozvoje státu. Fungovala nebo to byl jen jeden z dalších utopistických ideálů této doby?
Právo na práci
Každý občan Československa byl totiž povinen být někde zaměstnán, jinak byl považován za přítěž pro společnost, doslova za „příživníka“. Kdo si místo v zaměstnání nedokázal sehnat sám, pomohl mu s tím stát a zaměstnal ho tam, kde bylo nejvíce potřeba. Mnohdy tak docházelo k tomu, že bylo nutné obsadit pracovní pozice, které nebyly tak lukrativní, jako byla například práce v dole nebo na stavbách. Zde často skončili ti, kteří se zprotivili komunistickému vedení a totalitnímu režimu. Předtím, než byl přijat Zákon o příživnictví, byli mnozí bez práce posíláni do táborů nucených prací. Ano, nemít zaměstnání byl po roce 1957 opravdu trestný čin, za který hrozilo i odnětí svobody na několik let.
Práce na 150 %
„Pětiletku zvládneme, i kdyby nám měla trvat 10 let!“ Plnění plánů bylo podstatou života v socialismu a nesplnění plánu bylo naprosto nemyslitelné a raději se o tom ani nemluvilo. Tento model práce byl samozřejmě, stejně jako vše ostatní, převzat ze Sovětského svazu. Mnoho závodů se také doslova předhánělo v tom, kdo zvládne více práce. Mnohdy ale pouze na papíře. Paradoxem totiž bylo, že i když se plány plnily na 100 %, zboží v obchodech stále chybělo a byl jej nedostatek.
Brigády socialistické práce
Pro mládež a mladé byly několikrát do roka pořádány tzv. brigády socialistické práce. Jejich cílem bylo zapojit velké množství obyvatel Československa do různých projektů. Nejčastěji se jednalo o zemědělské práce, opravy veřejných budov či památek nebo výstavba infrastruktury. Aby mladé dělníky přiměli k rychlejší práci, pořádaly se různé soutěže, ve kterých bylo možné získat zlatý, stříbrný a bronzový odznak BSP a památeční diplom. Mezi další soutěže patřily například Překonej sám sebe, Ručím za kvalitu své práce nebo Celopodnikové závazky.
Na chmel!
Možná si někteří pamatujete brigádu, kdy jste sbírali ovoce nebo chmel. Sbírání chmelu patří k tradičním brigádám, kterých jste se v době socialismu mohli zúčastnit. Lidé po celé zemi byli zmobilizováni k pomoci při ručním sběru chmelových šišek. Ty byly klíčovou surovinou pro výrobu piva, které se vyváželo dál na východ. Práce na brigádách byla samozřejmě často spojována s ideologickou výchovou a určitým způsobem propagandy. Byla sice zadarmo, ale mnozí i přesto na brigády často vzpomínají jako na zajímavě strávený čas se svými přáteli.
I přesto, že lidé ne vždy měli své vysněné povolání, se povinná zaměstnanost i brigády socialistické práce staly součástí pracovního života a mnozí na ně dnes vzpomínají s určitou nostalgií.