Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve starořímské době byla použita toxická směs pro obranu města
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Nejen v moderní době jsou používány chemické zbraně. Již v dávných dobách byly využívány a některé druhy zbraní jsou opravdu jak z hororu. Přesvědčte se o tom sami v tomto článku.
Postupem času, co lidé začali obývat Zemi, začali hledat způsoby, jak nejúčinněji zabíjet lidi. Postupem času, v tom začali být velmi dobří. V lidské společnosti jsou chemické zbraně považovány za jedny z nejstarších. Bohužel, lidé stále pokračují v jejich používání. V moderní válce byly chemické zbraně poprvé využity v 1. světové válce a od té doby, se tento typ zbraní stal „oblíbeným”. Současný svět, i přes všechnu snahu omezit tyto zbraně, stále pokračuje v jejich rozvoji. Celá historie vývoje těchto bojových prostředků, přinesla spoustu lidských obětí. Již v pradávné době, lidé chtěli co nejvyšší ochranu, tak obraceli hořící oheň či otrávený šíp, jako zbraň proti zvířatům i lidem. Také využívali odvary z různých druhů bylin, aby vyvolali halucinace nebo smrt.
Postupně byly zbraně zdokonalovány pomocí přírodních komponentů, jako jsou například oleje, které jsou lehce zápalné. Na toto téma existuje spousta mytologických příběhů a legend, patří sem například boj Herakla a Hydry, ve kterém hrdina zabíjel pálením hlav a bodáním šípu s jedem z jejího vlastního těla. Dle historických zdrojů již spartská vojska v době peloponéských válek používala toxické dýmy a hořící šípy jako způsob obrany.
Vědecké přístupy
Lékař a alchymista Paracelsus prohlašoval, že „všechny věci jsou jedem a nic není bez jedu“ a že záleží pouze na dávkování, zda se člověk otráví, či ne. Roku 1422, při dobývání hradu Karlštejn, údajně vojáci házeli na své proti útočníky soudky s fekáliemi. Také byl ubráněn Bělehrad při obléhání Turků, s pomocí jedovatého oblaku, který vznikl hořením toxického prášku obsahujícího sloučeniny arzenu.
V 17. století začaly vycházet příručky pro vojáky, o tom, jak správně zacházet s ručními granáty a dalšími typy zbraní.
Nejzajímavější typy zbraní
Mohou být pevné, kapalné, ale i plynné. Jsou dusivé, jedovaté, zpuchýřující, dráždivé, nebo nervově paralytické. Lidé, a to především vojáci, začali hledat ty nejkreativnější způsoby zbraní, jak někoho ohrozit.
Egypťané prohráli svou bitvu kvůli kočkám
Je známo, že Egypťané mají rádi kočky hlavně kvůli tomu, že někteří z jejich bohů mají podobu právě koček. V bitvě u Pelusium dostali vojáci nařízeno, aby si na štíty namalovali kočky. Egypťané nechtěli riskovat božskou sílu a ihned se vzdali.
Superzbraň starých Řeků
Je možné, že jste někdy již slyšeli o „Řeckém ohni” nebo „Mořském ohni”. Do dneška, se přesně neví, jak zbraň vypadala, jak se vyráběla nebo kdo ji vynalezl. Jednalo se o kapalinu, která se uchovávala v hliněných nádobách a poté se vypouštěla katapultem nebo se posílala po trubkách rozvedených po lodích přímo do oceánu. Když se kapalina zapálila, lidé se dostali do čistého pekla. Hořela i na povrchu vody, a pokud se ji lidé snažili uhasit, rozšířila se ještě více.
Během 19. století začala věda poskytovat nové poznatky o chemii a informace o nových látkách, díky kterým byla výroba rychlejší a levnější.
Roku 2008 britští archeologové odkryli dosud nejstarší důkaz o chemické zbrani ve starověkém římském městě, jehož pozůstatky se teď nacházejí v části Sýrie. 20 římských vojáků zde bylo otráveno poté, co vdechli plyn, který byl z hořících krystalů síry a bitumenu. Následně ho vpouštěli do tunelů, kde byli nepřátelé zabarikádováni.
Od první světové války způsobily chemické zbraně celosvětově více než jeden milion obětí.