Chobotnicím se mohou zdát sny. Výzkum ukázal, že noční můry u nich nemusejí být nic neobvyklého
Foto: wrangel / Depositphotos
Změna barvy či vypuštění inkoustu zaznamenané u chobotnic, které se zrovna probudily, bylo dlouhou dobu přikládáno adaptaci na změnu či nečekaný okolní pohyb i v průběhu spánku. Vědci ale zatoužili zjistit, zda chobotnice sní, jakmile takto podivně zareagovala chobotnice v akváriu.
V New Yorku se stala nečekaná událost. Chobotnice, která byla pro výzkumné účely sledována dvacet čtyři hodin denně, zničehonic ve spánku vypustila inkoust, obranný mechanismus, kterým její druh mate predátory. O případ se začal zajímat vědecký institut v japonském městě Okinava. Jejich cílem bylo měřit mozkovou činnost chobotnic a zjistit, zda jsou schopny snít. Ačkoli sami uvedli, že výsledky nejsou stoprocentní, našli určitá vodítka naznačující, že chobotnice opravdu dokážou prožívat sny.
Seznamte se se samcem jménem Costello
Chobotnicí, která spustila tuto vědeckou řetězovou reakci. Tento samec hbitě zareagoval na nebezpečí, které mu hrozilo. Tedy až na to, že se mu to zřejmě pouze zdálo. Není stoprocentně jasné, zda obranná reakce na útok predátora byla skutečně noční můrou, ale nelze to vyloučit. Costello vědce velmi vyděsil, chvilku si totiž mysleli, že zažívá nesnesitelnou bolest neznámé příčiny. Teprve až později se začal uklidňovat.
Je jasné, že Costellův spánek byl něčím vyrušen. Vědci předpokládají, že je to jeho ekvivalent probuzení se z noční můry u lidí.
Chobotnice mají vysoce vyvinutý mozek
Chobotnice mají velkou schopnost přemýšlet a domýšlet důsledky svých činů. Tato zvýšená mozková aktivita by mohla dovolit chobotnicím snítc, a tím pádem mít i noční můry.
Co vlastně o spánku chobotnic víme?
Spící chobotnice má, podobně jako my, lidé, klidný spánek, který se střídá se spánkem aktivním. Během klidného spánku odpočívá bez hnutí, v aktivním spánku jsou znatelné záškuby, kůže se mění jak strukturou, tak vzorováním. Toto se běžně stává, když započne novou činnost, například lov, útěk či pouze samotný strach z ohrožení.
Zajímavé pokusy
Profesor Sam Reiter, který vedl výzkum spánku chobotnic v Okinavě, zjistil, že během aktivní fáze spánku skutečně spí a nevykazují známky bdělosti. Přirovnal to k fázi REM spánku, během které se nám, lidem, zdají sny. Během této aktivní fáze vědci vyrušili chobotnici poklepáním na sklo a sledovali, jak se zachová. Stejně jako člověk vyrušený ze spánku při fázi snění, chobotnice byla nějakou dobu zmatená a reagovala jinak než ve fázi plné bdělosti. Jinou chobotnici lechtali dva dny v kuse, aby jí nedovolili si odpočinout. Nadměrně unavená chobotnice usnula a vstoupila do aktivního spánku mnohem dříve než za běžných okolností.
Během měření nervových aktivit chobotnic se zjistilo, že běžné reakce chobotnic se mísí se spánkem a vyvolává záškuby, aniž by si to chobotnice alespoň trochu uvědomovala. Toto zjištění podpořilo myšlenku, že chobotnice prožívají noční můry stejně jako my, lidé, a další obratlovci.
Nemuselo se nutně jednat o snění
Výzkumník z New Yorku, který se o Costella staral, ale podotkl, že se mohlo jednat pouze o přípravu na konec jeho života. Krátce na to tento samec chobotnice totiž uhynul. Můžeme se proto pouze dohadovat, zda chobotnice jsou opravdu snění schopné. Důkazy to naznačují, avšak sami výzkumníci, ať už z New Yorku, či z Okinavy, si nejsou stoprocentně jisti, zda chobotnice opravdu sní.