Chorvatský ostrov vydal 15 století starou popelnici. Zachovalé nálezy mají velkou hodnotu
Foto: Elekes Andor / Creative commons, CC-BY-SA
Naši předci v době přechodu od starověku k ranému středověku rozhodně nežili tak „uboze“, jak si dnes většinou představujeme. Konkrétně 6. a 8. století bylo obdobím zásadní transformace Evropy, jejímž výsledkem je dnešní mozaika zemí, kultur a komunit. K tomuto tvrzení historiků přispívají i poslední nálezy na chorvatském pobřeží poblíž ostrova Rab. Ty nejcennější ležely stovky let mezi „odpadky“ na miniaturním ostrůvku Lukovac.
Malý skalnatý ostrov Lukovac se nachází u severní části chorvatského ostrova Rab. Přestože je jeho rozloha malá, archeologický výzkum prováděný v posledních letech přinesl objevy, které vrhají nové světlo na každodenní život tzv. postřímské komunity (v období mezi pozdní antikou a raným středověkem) na severovýchodním Jadranu, uvedl web tiskové agentury PAP.
Téměř celý ostrov Lukovac byl v antické době zastavěn. Mohl sloužit jako náboženské centrum, protože jeho ústředním bodem byl pozdně antický kostel. Obyvatelé ostrova se účastnili obchodní výměny s ostatními regiony středomořské pánve, ukázal polsko-chorvatský archeologický výzkum. Podél vnějšího okraje ostrova byly objeveny fragmenty obranné zdi, což svědčí o tom, že osada byla zcela opevněna.
V letech 2022-2024 prováděl práce na ostrově Lukovac polsko-chorvatský tým badatelů pod vedením profesora Fabiana Welce z Archeologického ústavu UKSW a dr. Any Konestraové z Archeologického ústavu v Záhřebu.
Web Nauka w Polsce také informuje, že na základě nálezů a analogií datují badatelé chrámy do 6. století našeho letopočtu. Jednalo se o poměrně velkou stavbu (13 x 6,5 m) s velmi bohatým vybavením, o čemž svědčí letošní nálezy: mj. zbytky výzdoby v podobě fragmentů dlaždic z egyptského porfyru, zbytky skleněných lamp, olověné okenní rámy nebo unikátní kamenný relikviář. Analýza keramických materiálů nalezených na ostrově ukazuje na silné vazby se severní Itálií. Nalezené fragmenty keramických nádob pocházejí z období mezi 6. a 8. stoletím.
Odpad je poklad
Kromě pozůstatků kostela a hospodářské budovy prozkoumali letos vědci také pozůstatky jakési jímky či nádrže o rozměrech 11,5 x 5,2 metru a hloubce více než dva metry. Byla vyplněna převážně antickým odpadem, mezi ním byla nalezena nádherně zdobená bronzová opasková spona ze 7. století.
Obsah „popelnice“ se také ukázal být jedinečným zdrojem informací o každodenní stravě ostrovanů. Kromě četných uhlíků byla v několika vrstvách objevena zuhelnatělá zrna obilovin, jako je pšenice obecná, špalda a žito. Nalezena byly také luštěnin, nejčastěji bobu, dále hrachu, čočky či vinné révy.
„Je velmi zajímavé, že se zde nevyskytovaly zbytky plevelů nebo jiných běžných kontaminantů, jako jsou zbytky klasů nebo plevy. To naznačuje, že zrno bylo pravděpodobně vymláceno a vyčištěno mimo ostrov Lukovac a dovezeno připravené k vaření,“ vysvětluje profesorka Renata Stachowicz-Rybková z Botanického ústavu Polské akademie věd.