Chvíle hrůzy na Havaji: Letadlo se nalomilo během letu, o život tenkrát díky pohotovosti pilotů přišel jen jediný člověk
Foto: masuti / Depositphotos
Jedna jediná chyba a vše mohlo dopadnout podle nejhoršího scénáře všech cestujících. Let Aloha Airlines 243 se stal noční můrou, když se letadlu zlomila část trupu. Jediná oběť byla doslova vystřelena z letadla. Byla to nadaná letuška. Ostatní naštěstí přežili.
Letadlo bylo relativně nové
Někteří lidé mají z letadel Boeing hrůzu. Je to proto, že téměř každou zprávu o letecké katastrofě doprovází informace, že se jednalo o boeing. Je to však dáno oblíbeností těchto letadel u leteckých společností. A právě Boeing 737-200, který souvisí s touto katastrofou, byl dodán jako nové letadlo společnosti Aloha Airlines. Napřed ho pojmenovali King Kalaniopuu, poté byl prodán další společnosti, která mu dala název N728AL. Do společnosti Aloha Airlines se brzy navrátilo a dostalo své konečné jméno – Queen Liliuokalani. Na počet letů, které letadlo zažilo, ale nebylo navrženo, původně mělo být odstaveno již po polovině všech svých cest. To se nestalo.
Posádku vedl kapitán, teprve 44letý Robert Schornstheimer, a měl za sebou spoustu cest s tímto typem letadla. První důstojník byla zkušená žena Madeline Tompkins, která se specializovala převážně právě na Boeing 737. V tomto článku ji však budeme označovat první důstojník.
Možná právě kvůli značným zkušenostem s tímto letadlem to dopadlo relativně dobře. V pravém slova smyslu truchlila pouze rodina nadějné letušky a také její kolegové, zejména ti, kteří se v inkriminovanou dobu též nacházeli v letadle.
Průběh neštěstí
28. dubna 1988, ve 13:25 místního času, letadlo vzlétlo z mezinárodního letiště Hilo a namířilo si to do své konečné stanice, Honolulu. Předtím bylo podrobeno důkladné prohlídce, přičemž vše se zdálo být v pořádku. Ani předpověď počasí nehlásila žádné odchylky, například silnější vítr.
Letadlo začalo stoupat, až nakonec dosáhlo své běžné výšky. Stalo se tak krátce po tři čtvrtě na dvě odpoledne. V tuto dobu však nastala komplikace.
Na levé straně se protrhla střecha. Po celém kokpitu se roznesl svištivý zvuk. Kapitán se musel věnovat řízení, všiml si totiž, že letadlo se začíná naklánět střídavě doleva a doprava. První důstojník měl mnohem méně práce, a tak zaregistroval šedou izolaci, která se vznášela v místnosti. Následovalo vytržení dveří. To kapitána přimělo více vnímat samotné letadlo. V první třídě viděl modré nebe místo střechy. Poté odpadl další, mnohem větší kus střechy. Pět a půl metru letadla chybělo. Od kokpitu po přední křídlo bylo pouze jasno a modro.
Letuška, které bylo v té době padesát osm let, byla tlakem vymrštěna z letadla. Je téměř nevyhnutelné, že zemřela, přestože její tělo se nikdy nenašlo.
Ačkoli nikdo další nezemřel, osm lidí bylo těžce zraněno. Naštěstí všichni měli zapnuté bezpečnostní pásy a stačilo pouze počkat, až nadměrný tlak klesne.
Nyní již řídil kapitán sám a provedl nouzový sestup. Posádka oznámila stav nouze a kapitán se vydal na letiště Kahului, aby mohl nouzově přistát. Mezitím však selhal levý motor. Nikdo nevěděl, zda je podvozek spuštěn, aby mohlo dojít k přistání. Naštěstí se podařilo přistát na letišti, téměř třináct minut plných hrůzy všech cestujících i personálu. Cestující byli evakuováni pomocí skluzavky k tomu určené.
Celkem bylo zraněno 65 lidí, z toho 8 těžce, a všichni byli převezeni do nemocnice. Na ostrově byly všeho všudy pouze dvě sanitky, a tak se role řidičů museli ujmout lidé na letišti. Letadlo bylo zdeformované a šlo rovnou na odpis, protože nemohlo být opraveno. Chybějící kus se nikdy nenašel.
Za chvilky hrůzy mohla nedostatečná údržba
V době letu bylo letadlu již úctyhodných devatenáct let. Vyšetřování odhalilo, že konstrukce letadla byla, jak se v letectví říká, již unavená a nemohla plnit svou funkci. Ve štěrbinách byla koroze a samotné letadlo předtím absolvovalo mnoho letů na pobřeží a sůl mu neudělala dobře.
Poté se jedna z pasažérek přiznala, že si všimla praskliny v trupu letadla, avšak nikomu se o tom nezmínila v domnění, že nejde o nic vážného.