Cikády ovládané parazitickými houbami: Mají zvýšený sexuální apetit, v USA hrozí katastrofa kvůli vysoké nákaznosti
Ani cikády se nevyhnou různým onemocněním. Tato choroba však patří mezi nejzávažnější v celé živočišné říši. Cikády ztrácejí kontrolu nad vlastním tělem. Tato houba má výjimečnou vlastnost. Přečtěte si, o co jde.
Z cikád se stávají nynfomani
V USA se objevil velký problém. Cikády, které se množí permanentně. Jejich zvýšený sexuální apetit je plně bez kontroly. Houba, která mění cikády v zombie, produkuje v jejich těle amfetamin, který je nutí k reprodukci.
Ona houba se jmenuje Massospora cicadina. Je to jediný živý organismus na tomto světě, který v napadených bytostech vytváří amfetamin, který je nutí, aby se rozmnožily a on se přenesl na druhého jedince.
Cikády si neuvědomují, co dělají
John Cooley je výzkumník, který se specializuje na pozorování cikád. K tomuto problému s parazitickou houbou o cikádách řekl: „Jsou to zombie, zcela vydané na milost a nemilost houbám.“
Cikády podle jiného vědce, pana Kassona, žijí velkou část svého života pod zemí. Tam zůstávají až sedmnáct let a úspěšně přenášejí houbové onemocnění dalším jedincům.
Houba udržuje postiženého jedince aktivního, je to její způsob, jak se dál množit. Kasson zároveň vyzval občany USA, aby nakažené jedince odchytili a poslali na výzkum. Houbové výrůstky rostou na břiše a nohách cikád, zároveň však napadají a ničí rozmnožovací ústrojí, kde se hojně vyskytují spory hub.
Hon na postižené jedince není snadný
Je všeobecně známo, že najít postiženou cikádu je kvůli jejich podzemnímu způsobu života téměř nemožné. Pan Kasson, jeho syn a jistý Macias se zaměřují na odchyt těchto cikád. Aktivně chodí na lov, odchytávají je a posílají k dalšímu výzkumu.
Při jednom ze svých výletů odchytili během krátké doby neuvěřitelných 36 cikád napadených houbou. Mezitím mu lidé poslali přes 200 jedinců.
Uvádí se, že jedna z tisíce cikád je infikována houbovým onemocněním. Tyto odhady jsou podle biologa Genea Kritskyho značně zkreslené, neboť zdravé cikády žijí převážně výše ve stromech, což tuto teorii vyvrací. Uvádí, že cikád nakažených houbovým onemocněním není tolik, jak se veřejnost domnívá.
Postižení samci předstírají, že jsou samicemi, a houba se šíří dál
Houby v uvozovkách vymyslely skvělou taktiku, jak se šířit dál. Cikády, které ovládají, předstírají, že jsou jiného pohlaví, aby nalákaly více obětí. Toto je záležitost čistě samců, neboť právě samice lákají samce již svou přítomností.
Houba nutí cikády, aby se za každou cenu rozmnožovaly. A tak se stává, že samci mnohdy předstírají, že jsou samice, jen proto, aby k nim dorazili další samci, kteří mohou houbovou chorobu šířit efektivněji než samice.
Cikády, které jsou poměrně mladé, jsou naopak nakaženy jiným druhem parazitických hub, nicméně lidé je často zaměňují právě s touto, která se neusazuje na cikádách mladších třinácti let.
Pan Kasson dále zmiňuje, že bychom se neměli pokoušet jíst houbou nakažené cikády. Sám prý zkusil nějaké ochutnat, avšak jak zjistil, cikády jsou velmi hořké a chuť je hodně nepříjemná. Prý si musel vypláchnout ústa, chutnalo to, jako by pozřel jed.