Císař Augustus měl problémy se svou neřestnou dcerou. Císaři starého Říma měli široké možnosti, jak nejlépe potrestat své děti
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Dcera císaře Augusta, Julie starší, vyvolala v tehdejším Římě značnou vlnu pozdvižení. Otcova výchova se v jejím případě tak trochu vymknula z rukou, což se nakonec Julii stalo osudným.
Julia Augusti Filia známá také jako Julie starší byla jediným potomkem legendárního římského císaře Augusta. Její osobnost nebyla ani jednoznačně dobrá, ani špatná, a stejně jako mnoho slavných osobností antického světa odrážela vrozenou složitost lidské povahy. Byla laskavá, empatická, inteligentní a pohotová, zároveň však divoká povalečka a cizoložnice, která možná dokonce nesla vinu za osnování otcovraždy navzdory tomu, že ji Augustus i přes její chyby vroucně miloval. Navzdory jeho oddanosti nakonec její obvinění ze spiknutí donutilo Augusta konat. Jedná se o jeden z nejromantičtějších příběhů otcovské lásky, které se od dob Říma vyprávějí.
Juliino dětství a mládí
Augustus opustil svou první manželku Skribonii v roce 39 př. n. l., tedy právě v den, kdy se narodila Julie. Svou dceru si vzal s sebou a dal ji do výchovy její nevlastní matce Livii. Julie byla vychovávána v přepychu a měla k dispozici ty nejlepší učitele.
Navzdory poskytnutému pohodlí však bylo její dětství také přísně střeženo. August trval na tom, aby všechny její výroky a činy byly ctnostné a hodné ženy. Často jí také upíral návštěvy mužů a tyto hosty následně napomínal za snahu Julii kontaktovat. Ve dvou letech byla zasnoubena s tehdy desetiletým synem Marka Antonia, ale pozdější občanské války tuto dohodu zrušily. Přesto se její sňatek zcela řídil vůlí a potřebami jejího otce. Ve čtrnácti letech tak byla poprvé provdána za svého bratrance Marka Claudia Marcella. Juliin otec se svatby nemohl zúčastnit, protože na cestě do provincie onemocněl, a místo toho požádal svou pravou ruku, Marka Vipsaniuse Agrippu, aby na obřad dohlédl.
Mnoho manželů i milenců
Augustus nepochybně doufal, že Marcellus a Julie zplodí syny, které by pak mohl adoptovat, a zajistit tak budoucnost své dynastie. Bohužel po pouhých dvou letech manželství Marcellus zemřel bezdětný. O dva roky později Augustus provdal Julii, které bylo nyní osmnáct let, za Agrippu. Agrippa byl asi o pětadvacet let starší než Julie, a navíc byl také často pryč. Jako Augustův nejvyšší generál byl vysílán na tažení do všech koutů provincií, aby udržel mír v rodícím se císařství.
V té době Julie začala projevovat svou potlačovanou divokost. Měla mít hned několik milenců, mezi něž se údajně řadil například Iullus Antonius, druhorozený syn Marka Antonia, či její nevlastní bratr Tiberius. Navzdory svým záletům měla s Agrippou pět společných dětí. Společně pak cestovali po Římské říši.
Vyhnání na Pandaterii
Krátce po návratu do Itálie Julie opět otěhotněla. Po smrti Agrippy nedlouho poté začal Augustus toužit po jmenování svého nástupce. Jeho vnukové však byli stále mladí, a proto císař narychlo adoptoval svého nevlastního syna Tiberia a okamžitě jej oženil s Julií.
Navzdory tomu, že se Julie jako mladá dívka údajně zajímala o Tiberia, manželství mezi ní a Tiberem bylo od počátku katastrofou. Zplodili spolu jedno dítě, které zemřelo jako kojenec, a manželé se brzy poté rozešli. Podle historických pramenů se Julie v této době propadla do ještě větších nemravností, a když byly její excesy předvedeny před Augusta spolu s obviněním, že se připojila ke spiknutí proti němu, byl nakonec nucen se k problému postavit čelem. Julie byla vypovězena na ostrov Pandaterie (dnešní Ventotene).
Juliina smrt
Až po pěti letech Augustus dovolil své dceři vrátit se na pevninu a žít ve vile v Rhegiu. Nedokázal se však nechat přesvědčit, aby jí odpustil, přestože se za ni římský lid několikrát přimlouval. Místo toho na veřejném shromáždění trpce prohlásil, že pokud budou i nadále naléhat na její propuštění, pak je nechá bohy proklít. Do své závěti pak vepsal klauzuli, která zakazovala Julii pohřbít v jeho císařském mauzoleu.
Po Augustově smrti v srpnu roku 14 n. l. přešla moc na Tiberia. Ten nechal zabít Juliina syna Agrippu Postuma, který pro něj představoval jedinou skutečnou hrozbu na císařském trůně. Julia svého syna moc dlouho nepřežívala. Tiberius ji odmítl zaopatřit a nechal ji uvězněnou v její vile, aby zde ještě toho roku zemřela nouzí a hladem.
Julie nebyla jedinou vysoce postavenou osobností, která byla tímto způsobem vykázána. V roce 29 n. l. zde byla podobně vyhnána i Augustova vnučka Agrippina poté, co i ji Tiberius vykázal. I ona zde v roce 33 n. l. údajně zemřela hlady. Její syn, císař Caligula, přivezl její ostatky s úctou zpět do Říma a do vily vykázal svou sestru Julii Livillu. Na Pandatarii byla také uvězněna a poté popravena Neronova první manželka Claudia Ottavia. Ostrov tak symbolizoval skutečně temné místo, kde byly nepohodlné ženy Říma často posílány na smrt.