Čistota – „jen“ půl zdraví: Kožní baktérie dokážou chránit před rakovinou, ale i usmrtit člověka

Povrch těla nepatří pouze nám samotným. Sdílí ho s námi více než 1000 různých druhů bakterií a další zástupy hub, virů a roztočů, které se souhrnně označují jako mikrobiom. Na 1 cm2 kůže hostí člověk asi 100 000 těchto organismů.

Každý člověk má svou vlastní jedinečnou sbírku těchto titěrných exemplářů. Jejich složení přitom závisí na nejrůznějších proměnných od značky používané kosmetiky a pracího prášku přes upřednostňování bavlněného či vlněného oblečení až po skutečnost, zda se sprchuje ráno nebo večer. Některé z mikroorganismů jsou trvalými nájemníky, zatímco jiní se svým hostitelem zůstanou několik týdnů a potom bez povšimnutí zmizí.

Nejodolnější forma života

V roce 2017 vědec Hoi-Xing Holman objevil, že povrch člověka osídluje také jedna z vůbec nejodolnějších forem života na Zemi – extrémofilní mikroorganismus zvaný Archaea. Doktor Holman je podle měsíčníku 21. století přesvědčen, že tyto mikroorganismy jsou pro člověka užitečné. Mohou údajně pomáhat udržovat na kůži kyselé prostředí, a tím bránit usazení nepřátelských patogenních bakterií.

Osobní zoo

Za patogenní část mikrobiomu, která je schopna u člověka vyvolat nějaké nepříjemné onemocnění, se přitom považuje pouze jeho část. Většina je naprosto neškodná a další dokonce „přátelská“. Mnoho se jich ale vzpouzí zařazení do jediné škatulky.

Například bakterie Staphylococcus epidermis může žít na kůži člověka celý život, aniž by mu způsobila nějakou potíž.

Studie z University of California z roku 2018 zjistila, že chemické sloučeniny, které tato bakterie produkuje, jsou schopny zabít některé buňky kožní rakoviny a zároveň ušetřit buňky zdravé. Na druhou stranu S. epidermis přitahují plastové povrchy. Tato záliba představuje problém například v nemocnici, kde se shluky těchto bakterií prostřednictvím katétru mohou dostat do cév pacienta. V ojedinělých případech, kdy se přichytí například na protetickou srdeční chlopeň, dokážou člověka ohrozit i na životě.

Přehnané mytí (ne)pomůže

Zbavit se této osobní zoo není snadné. Počet bakterií se po osprchování ještě zvyšuje, protože jsou vyplaveny ze svých zákoutí a úkrytů. K docílení bezpečné čistoty rukou se doporučuje drhnout je mýdlem a vodou nejméně jednu celou minutu, což často nebývá pravidlem ani u zdravotníků. „To je z velké části důvod, proč každý rok dva miliony Američanů přijdou k vážné infekci v nemocnici a 90 000 z nich na ni zemře,“ uvedl autor Bill Brison.

Zbavit se svého mikrobiomu není přitom jen nemožné, ale také nežádoucí. Kůže, která byla dlouho nazírána jako bariéra, která by měla by měla zůstat sterilní a nedotčená, je čím dál více vnímána jako komplexní a rozmanitý ekosystém. Problém s antibakteriálními mýdly a dezinfekcemi je ten, že kromě špatných bakterií zabíjejí i ty dobré.

Nečisti, ale kultivuj

V roce 2016 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zakázal 19 přísad běžně užívaných v antibakteriálních mýdlech, protože výrobci nedokázali prokázat jejich bezpečnost po dlouhodobém užívání. Nový ideál v péči o pleť tak už není být dokonale čistý, ale kultivovat svůj zdravý kožní mikrobiom. A to v konečném důsledku dokáže ušetřit čas, peníze, energii i zdroje.