Čtvrtá spartakiáda v roce 1975 měla jednoduché heslo Za mír, za socialismus
Foto: Ing.Mgr.Jozef Kotulič / Creative commons, CC-BY-SA
Pokud by měly být zmíněny některé symboly komunistického režimu, spartakiády by se jistě umístily na jednom z předních míst. Tato masová cvičení se těšila ve své době mimořádné popularitě a zájmu veřejnosti. Výjimkou nebyla ani čtvrtá spartakiáda v roce 1975, kde poprvé vystupovala Husákova poupata.
Čtvrtá spartakiáda se uskutečnila po desetileté pauze
Čtvrtá spartakiáda se původně měla konat již roku 1970, ale komunisté si nebyli jisti, jestli již je společnost po roce 1968 dostatečně normalizovaná. Kvůli obavám, aby nebyla tato masová akce zneužita k protestům proti vládnoucímu režimu, bylo nakonec její konání odloženo. Rovněž roku 1975 byla spartakiádě věnována velká pozornost, přičemž rozhlasoví komentátoři stále zdůrazňovali, že cvičenci svojí účastí projevují velkou lásku k socialistické vlasti vedené komunistickou stranou.
Čtvrtá spartakiáda měla jednoduché heslo Za mír, za socialismus
Spartakiáda byla zahájena 28. června 1975 na Strahovském stadionu v Praze, přičemž Československý rozhlas z ní vysílal úvodní přímý přenos. Brána borců byla ozdobena nápisem Za mír, za socialismus. Touto spartakiádou se rovněž mělo oslavit třicetileté výročí od osvobození Československa Rudou armádou. Zajímavostí je, že ve stejném roce došlo rovněž k otevření obchodních domů Máj a Kotva.
Spartakiáda 1975 vyzdvihla význam rodiny
Specifikem čtvrté spartakiády v roce 1975 bylo, že se tu poprvé objevilo společné cvičení s dětmi, jež bylo na předešlých spartakiádách odmítáno s tím, že dětí patří primárně do kolektivu. Bylo to pochopitelné, protože Husákův režim kladl na rodinný život značný důraz. Právě počátkem sedmdesátých let se Československá socialistická republika mohla chlubit vysokou porodností, přičemž dětem narozeným v této době se dodnes říká Husákovy děti. Prostřednictvím cvičení rodičů s dětmi měl být ukázán socialistický stát jako ideální místo pro založení rodiny a výchovu dětí.
O spartakiádě 1975 se bylo na co dívat
V porovnání se spartakiádami padesátých a šedesátých let byl v té z roku 1975 položen větší důraz na sexualitu. Do kontrastu se dostávala krása a jemnost ženského těla se sílou a mužností mužského. Diváci, a to hlavně jejich mužská část, věnovali značnou část své pozornosti cvičení žen a dorostenek, přičemž jejich hlavní motiv je patrně každému zřejmý. Také fotografové a kameramani se ve svých záběrech ze spartakiády často zaměřovali více na atraktivní dívky než na celé cvičební sestavy.
V porovnání s minulostí byla spartakiáda kratší
Oproti minulým ročníkům bylo rozhodnuto o zkrácení finálního hromadného vystoupení. Slavnostní vyvrcholení na Strahově mělo jen dvě programová odpoledne a dva dny generálních zkoušek. Snížil se také počet cvičenců, když byli vybráni ti nejkvalitnější. V porovnání s minulostí přibyly přípravné spartakiády na úrovni místní, okrskové i okresní. Někde cvičily celé rodiny od nejmenších dětí po seniory, přičemž vyvrcholením jejich snahy se měl stát zájezd do Prahy na Strahovský stadion. O tom, že dostat se tam nebylo jednoduché, svědčí vzpomínky pamětníků.
Píseň Eleny Lukášové se hitem nestala
V roce 1975 se pořadatelé spartakiády rovněž pokusili o první spartakiádní hit, jímž měla být píseň Eleny Lukášové Zpíváme mládí, zpíváme krásným snům, která hrála při cvičení dorostenkám. Dnes již si ovšem na tuto ve své době celkem populární píseň takřka nikdo nevzpomene. To je zásadní rozdíl v porovnání se skladbou Michala Davida Poupata, při níž cvičily roku 1985 starší žákyně. Ta se těší značné oblibě dodnes.