Ďatlovova ztracená výprava. Vědci teprve nedávno odkryli sovětskou záhadu

Při neštěstí známém jako Zánik Ďatlovovy výpravy přišlo o život celkem deset účastníků expedice do mrazivé divočiny, a to za podivuhodných okolností. Teprve po více než 60 letech od neštěstí se dozvídáme, co se tehdy mohlo stát.

23. ledna roku 1959 vyrazilo deset členů Uralského polytechnického institutu v Jekatěrinburgu – devět studentů a jeden sportovní instruktor – na výpravu za účelem najít vhodná místa pro lyžování a horolezectví. Ani jeden z nich se již domů nevrátil. Zánik Ďatlovovy výpravy (z angl. Dyatlov Pass incident) se v průběhu desetiletí stal inspirací pro řadu konspiračních teorií zahrnujících vojenské experimenty, útok yettiho či mimozemský kontakt. Správnou odpověď však může pomoci odhalit počítačový model založený na překvapivých zdrojích. Dokážeme zjistit, co se tehdy stalo?

Stopy končí v základním táboře

Během výpravy se prý údajně jeden ze studentů rozhodl vrátit se zpět kvůli nepřestávající bolesti kloubů. Zbytek skupiny pod vedením 23letého studenta inženýrství Igora Ďatlova pokračoval dál. Podle dostupných zdrojů – kamerového filmu a nalezených osobních deníků – se expedice utábořila 1. února na zasněžených svazích hory Kholat Syakhl (v překladu „Mrtvá hora“). Další osud výpravy však není znám.

Záchranáři byli svědky scenérie jako z hororu

Když o několik týdnů později dorazil na místo pátrací tým, podařilo se najít expediční stan, který byl rozřezaný zevnitř. Den poté bylo první z těl nalezeno u cedru. Během několika příštích měsíců, jak sníh odtával, pátrací týmy postupně odkrývaly děsivé obrazy: Těla všech devíti členů týmu byla roztroušena po svahu hory, některá bez oblečení, s roztříštěnými lebkami, bez očí či s chybějícím jazykem.

Každé tělo tak postupně tvořilo kousky tajemné skládačky, avšak jednotlivé dílky jako by do sebe vzájemně nezapadaly. Tehdejší kriminální vyšetřování uzavřelo incident jako smrt z „neznámé přírodní síly“ a sovětská byrokracie případ zamlčela. Právě toto záhadné utajení pak dalo vzniknout nejrůznějším teoriím o tom, co se mohlo pod horou stát.

Ruská vláda zahájila v roce 2019 nové vyšetřování, závěry jsou mlhavé

V roce 2015 tento příběh inspiroval tvůrce vývojářského studia IMGN.PRO k vytvoření hororové hry Kholat. V průběhu následujících let došlo k obnovení zájmu médií o tuto událost, přičemž se ruské úřady rozhodly incident přezkoumat. Na základě nových zjištění pak bylo vydáno oficiální prohlášení, že za smrt členů Ďatlovovy výpravy může jako primární činitel lavina.

Ve zprávě však chyběly klíčové vědecké podrobnosti, včetně jasného vysvětlení toho, jak k lavině mohlo dojít, aniž by po ní nezůstaly žádné zdokumentované důkazy. To vedlo k neustálým pochybnostem ohledně vyjádření ruské vlády, která obecně trpí nedostatkem transparentnosti.

Na odtajňování záhady se neustále pracuje

Vědci však dodnes využívají nejmodernější technologie ve snaze odhalit tajemství Ďatlovovy výpravy. Nedávno byla například publikována odborná studie věnující se vývoji simulace, která mohla lépe vysvětlit vznik laviny, jež mohla desítku horských turistů doslova pohřbít zaživa. Lze však takto vysvětlit i traumatická zranění na účastnících výpravy?

Lavina, ke které zřejmě došlo 1. února 1959 na Kholat Saykhl, byla po všech ohledech unikátním přírodním jevem, souhrou celé řady náhodných událostí, které se staly ve stejnou dobu na stejném místě. Přesto však nad touto sovětskou záhadou ještě stále visí několik nezodpovězených otázek.