Delfíni se na sebe při hře usmívají, aby se vyhnuli nedorozumění, zjistila studie. Ne všichni vědci jí ale věří
Foto: ALesik / Depositphotos
Byť jen letmý náznak úsměvu mezi lidmi slouží jako názorné gesto pro komunikaci vyjadřující vnímání svého okolí. Vědci nyní zjistili, že podobnou taktiku volí při vzájemných interakcích i delfíni.
Studie zveřejněná letos v říjnu v akademickém žurnálu iScience uvádí, že delfíni při hře používají výraz otevřených úst, který lze připodobnit právě k lidskému úsměvu. Vědci během výzkumu zjistili, že mořští savci se během společenských her takto usmívali téměř vždy, když byli v zorném poli dalších jedinců. Ti jim pak tento úsměv zhruba v jedné třetině případů opláceli. Autoři práce si tak potvrdili, že toto gesto je určitou formou komunikace, a usmíváním tak zvířata pravděpodobně zabraňují tomu, aby v průběhu hry nedošlo k nedorozumění v důsledku špatně vyložených signálů.
Nosorožci, sloni nebo levharti - nejen tito zástupci zvířecí říše dnes patří k těm nejvíce ohroženým
Chování delfínů fascinuje odbornou i laickou veřejnost
Delfíni jsou odjakživa známí svou hravostí, bohatým společenským životem a poměrně komplexní vnitrodruhovou komunikací. V jejich řeči existuje nespočet výrazů, kterými svému okolí sdělují své dojmy či důležité informace, zároveň však vynikají i jako osamocení jedinci. Navzdory jejich pověsti však nebylo provedeno příliš mnoho studií věnujících se pochopení jejich mimiky. To je poměrně překvapivé, vezmeme-li v potaz skutečnost, ne například na vybraných primátech jakožto přímých předchůdcích člověka se toto chování analyzuje poměrně často a detailně.
Tým vědců složený z italských a francouzských expertů se tedy rozhodl to změnit. Za kontrolní skupinu pro svůj výzkum zvolil 11 delfínů skákavých umístěných v římském parku Zoomarine a dalších 11 z francouzského institutu Planète Sauvage. Na těchto subjektech pak výzkumníci pozorovali chování zvířat v různých situacích. K zachycení úsměvů pak došlo zpravidla v době, kdy delfíni provozovali společné aktivity, tedy například různé interaktivní hry. V případě izolovaných jedinců či tréninků s člověkem zvířata tato gesta prováděla minimálně, pokud vůbec.
Se závěry se neukvapujme, varují experi
Ačkoliv je představa toho, že se delfíni dokáží jeden na druhého usmívat, pro většinu laické veřejnosti premisou jejich „lidskosti“, upozorňují odborníci na vědecké základy celého výzkumu. Pozorování delfíních úsměvů může být podle některých způsobeno spíše přílišnou představivostí než samotným jevem. Profesorka psychologie na Univerzitě svaté Marie v texaském San Antoniu Heather Hill, která se na studii nepodílela, uvedla pro deník CNN toto:
Delfíni během hry často reagují otevřenou tlamou, a zdá se, že je to určitá forma komunikace. Nejsem si ale jistá, zda to mohu nazývat úsměvem, protože projevy s otevřenou tlamou tato zvířata používají i v mnoha jiných kontextech.
Takovéto názory jsou v kontextu nové studie oprávněné. Vědci totiž mohou jen stěží přesně interpretovat to, co se zvířatům během gestikulace skutečně honí hlavou. Jako lidé tak toto chování zcela logicky přirovnáváme k něčemu, co sami známe – například k úsměvu. Ve skutečnosti však mohou takové závěry působit zmatečně a při jejich posuzování pak dochází k nepochopení, v extrémních případech dokonce k šíření dezinformací. Když se delfíni věnovali agresivní interakci nebo naopak uvolněnější činnosti, jako je například synchronizované plavání, vědci úsměvy na jejich tvářích nepozorovali. Autoři práce pak sami zdůraznili potřebu hlasové komunikace, přičemž uvedli, že na tento typ interakce se nejspíš zaměří budoucí výzkumy. Delfíni se tak možná neusmívají, to však nijak nesnižuje jejich inteligenci a schopnost sociálního cítění, která v rámci živočišné říše prakticky nemá obdoby.