Diamant naděje je jeden z nejstarších, které známe. Nese sebou ale hrůznou kletbu
Foto: Jyothis / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Obří modrý diamant byl součástí francouzských korunovačních klenotů. Poté záhadně zmizel. Po letech se objevil, byl ale menší. Mnohým majitelům záhadného kamene se staly strašné věci, které jsou připisovány jeho prokletí…
Zrodil se v indických dolech
Historie modrého drahokamu začíná v indickém dole Kollur v Gunturu, kde jej vytěžili v polovině 17. století. Charakteristické modré zbarvení je způsobeno stopovým množstvím boru. Původně nahrubo opracovaný kámen o hmotnosti asi 112 karátů (22,4 g) získal v roce 1666 francouzský obchodník s drahokamy Jean-Baptiste Tavernier.
Místní věřili, že drahokamy pohlcují zlo
Indové nebrousili drahokamy do vysoce hladkých ploch. Pouze odstranili praskliny a jiné nedokonalosti, ale ponechali co největší množství kamene. Věřili totiž, že kameny pohlcují zlé síly a čím větší kámen je, tím pohltí více zla. Tamní prominenti nosili jako ochranu velké množství drahokamů.
Skvost putoval k Ludvíku XIV.
Tavernier v roce 1668 prodal vzácný modrý diamant s dalšími 200 kameny francouzskému králi Ludvíku XIV. Král nechal podle evropských zvyklostí drahokam vybrousit do symetrického tvaru, který co nejvíce propouští světlo. Vznikl 67 karátový třpytivý skvost. Ludvík jej nechal zanést do královského inventáře pod jménem “French Blue” (Francouzská modř) a nosil jej zavěšený na krku. Poté putoval v panovnické linii jako korunovační šperk.
Později se na 20 let ztratil, objevený kámen byl ale menší…
Ač neexistují žádné důkazy, legenda praví, že šperk nosila královna Marie Antoinetta. Po uvěznění královského páru v roce 1792 byl šperk zabaven a následně ukraden. Napoleon, jako francouzský císař, prohlásil, že získá všechny korunovační klenoty. To se mu podařilo, až na tento diamant. V roce 1812 se v Londýně objevil podobný, ale menší, 45karátový modrý drahokam. Jeho vlastník D. Eliason, obchodník s diamanty, původ kamene zamlčel. Vyvstaly spekulace, že byl kámen vybroušen z původního French Blue, což později potvrdil výzkum.
Dalším majitelům nepřinesl štěstí
Získal jej britský král Jiří IV., který ale zanechal velké dluhy. Po jeho smrti musel být diamant prodán. Později putoval k sběrateli diamantů lordu H. F. Hopeovi, po kterém získal jméno Hope diamond (Diamant naděje). Hopeův praprasynovec H. F. Hope jej následně prodal, aby splatil své dluhy. V roce 1907 kámen koupil newyorský klenotník J. Frankel, který nadhodnotil cenu svých drahokamů. Proto byly neprodejné a následně zkrachoval.
Legendu o kletbě uvedl v chod článek v novinách
O rok později se ve finanční rubrice New York Times objevil článek, který obviňoval diamant naděje z Frankelova neúspěchu. Další noviny v USA i Londýně příběh přikrášlily o magické zlé paprsky, které měl kámen vyzařovat na své majitele. Jeho moci byla připisována poprava Marie Antoinetty a Ludvíka XVI., bankrot a rozpad manželství H. Hopa a zruinování Frankelova podniku.
Hrozná kletba měla zvýšit cenu
Modrý drahokam poté koupili za výhodnou cenu pařížští klenotníci, bratři Cartierové. Inspirováni románem W. Collinse Měsíční kámen si vymysleli historku, aby zvýšili zájem kupců. Diamant naděje měl být proklet hinduistickým bohem, což způsobilo evropské revoluce, vraždy, bankroty a jiné tragédie. V roce 1910 Cartier prodal kámen nesmírně bohatému páru McLeanových, který byl jeho úžasnou historií doslova uchvácen.
Poté se ale začala naplňovat
Evalyn McLean jej často nosila na večírcích až do roku 1919. Tehdy zemřel její desetiletý syn poté, co jej srazilo auto. Noviny opět přisoudily tragédii modrému diamantu. Ned McLean se zbláznil a rodina zbankrotovala. V roce 1946 spáchala sebevraždu Evalynina dcera, o rok později zemřela i Evalyn. Diamant putoval k Harrymu Winstonovi, který jej v roce 1958 daroval do národní sbírky drahokamů ve Smithsonově institutu.
Prokletí hrobky se netýkalo jen egyptských vykopávek. Kazimír IV. Jagellonský měl také jednu takovou
Nový domov přinesl šťastný konec
V institutu jej podrobili vědeckému výzkumu. Ukázalo se, že se jedná o jeden z nejstarších objevených diamantů, který vznikl před miliardou let. Potvrdil výzkum také negativní sílu kamene? Kurátor institutu Jeff Post se ke kletbě vyjádřil následovně: „Od příchodu diamantu naděje se Národní sbírka drahokamů neustále rozrůstala (...) a dnes je mnohými považována za nejlepší veřejnou výstavu drahokamů na světě. Pro institut byl zjevně zdrojem štěstí." Hodnota kamene se v současnosti odhaduje okolo 350 milionů dolarů.