Šokující zjištění: Vědci se snaží oživit nejedno zvíře z nalezených DNA vyhynulých zvířat
Foto: Vac1 / Shutterstock
Na planetě Zemi se během celého jejího života vystřídalo již nespočet druhů zvířat. Některé z nich, které již nelze potkat, se rozhodli vědci na základě získaného DNA oživit. Možná se tak za pár let kolem nás bude prohánět jednorožec nebo dinosaurus.
Jednorožci by již nemuseli být pouze v dětských knihách
Jednorožci nejsou výmyslem dětského světa. V dobách minulých totiž skutečně existovali. A to konkrétně druh jednorožce s názvem Elasmotherium sibiricum. Tento, na první pohled možná poněkud děsivě vypadající jednorožec, se vyskytoval v oblasti chladné Sibiře. Tu měl obývat v období čtvrtohor. Vědci dokázali dát dohromady 23 vzorků kostí sibiřského jednorožce a vystavili je podrobnému zkoumání. Došlo tak ke zjištění, že se nejedná o příbuzného nosorožce, ale o jedinečnou linii, která se od nosorožců oddělila již před více než 40 miliony let.
Tito jednorožci nebyli vyhubeni člověkem, jak se dříve předpokládalo. Jeho vyhynutí bylo zapříčiněno klimatickými změnami, které přinesly změny fauny i flóry. Podle dostupných vzorků DNA pak bylo zjištěno, že hlavní potravou těchto jednorožců měla být tráva. Zajímavostí je délka rohu tohoto jednorožce. Nikdy se sice žádný roh nenašel, podle jedné z nalezených lebek se ale předpokládá, že byl dlouhý až jeden metr. Protože toto zvíře vyhynulo poměrně nedávno, je velká šance, že by jej šlo z nalezeného DNA opět přivést k životu.
Šavlozubého tygra vyhubili lidé, nyní by jej rádi přivedli zpět
Dalším z živočichů, u něhož došlo k vyhynutí, ale mohl by se na naši planetu vrátit, je tygr šavlozubý. Ten je typický svými velkými zuby. Právě chrup byl tím, co dopomohlo ke zjištění mnoha zajímavých informací o tomto živočichovi. Vědci se zaměřili především na důvod jeho vymření. Podle původních výzkumů z minulého století neměli mít šavlozubí tygři změnou klimatu dostatek potravy. Ve skutečnosti to ale všechno mohlo být jinak. Zkoumané zuby totiž dokazují, že potravy bylo dostatek. A tak se předpokládá, že se jedná o vůbec první druh živočicha, který vyhubil sám člověk. Jeho navrácení do přírody by tak bylo vhodným zadostiučiněním.
Zkřížením genů může být oživen blboun nejapný i papoušek karolinský
Blboun nejapný, dodo nebo dronte mauricijský. Tak se nazývá vyhynulý druh nelétavého ptáka, který žil v Indickém oceánu. Jedná se o jednoho z nejznámějších vyhynulých živočichů. Je dokonce tak populární, že v oblíbenosti drtí i mamuty či dinosaury. Stejně jako šavlozubý tygr, i dodo byl vyhuben lidmi. A to v době, kdy začali osidlovat oblasti, ve kterých žil. Protože ale poslední živočich tohoto ptáka uhynul až v roce 1662, existuje velká šance, že se jej vědcům podaří navrátit zpátky do přírody. A to na základě zkřížení holuba nikobarského s geny doda.
I přesto, že jsou papoušci poměrně malá stvoření, lidstvu se podařilo zachytit i jejich vyhynutí. Mezi jednoho z nejznámějších a také jednoho, který má naději na oživení patří papoušek karolinský. Tento převážně zelený pták žil například ve východní části Spojených států amerických. Nevyhynul kvůli klimatickým změnám či nedostatku potravy. Osudným se mu stal člověk. Ten jej začal hubit, protože mu ničil úrodu. Lovený byl tento papoušek ale také jako obživa. Jak šel čas, papoušků karolinských ubývalo. Svou vinu na vyhubení měli také pytláci. Nádherně zelené peří bylo používáno na výrobu dámských klobouků. Bohatí lidé jej pak chovali ve svých klecích. V 80. letech minulého století došlo k razantnímu úbytku tohoto živočicha. Rok 1904 je považován za dobu, kdy byl zabit poslední jedinec ve volné přírodě. Od roku 1939 je tento druh papouška považován za vyhynulý. Z úlomků vaječných skořápek, které byly uloženy v jednom z newyorských muzeí vědci dokázali získat potřebné DNA k oživení tohoto papouška. Možná tak již za pár let bude lítat nad našimi hlavami.