Domorodí Sibiřané byli „dobrovolně včleněni a připojeni a kozáci taky nikoho nedoby(i)li“, tvrdili Rusové při násilné kolonizaci Sibiře
Foto: Frank H. Nowell - Alaska-Yukon-Pacific Exposition Collection, Public domain, Wikimedia commons
„Od 20. let 20. století historikové popírali nebo se zapomínali zmínit o tom, že spolu kdy Rusové a domorodí Sibiřané bojovali, a místo toho užívali termíny jako „včlenění“ a „připojení“ namísto „dobytí“, nebo psali o „dobrovolných svazcích s kmeny, jež strádaly pod útlakem feudálních pánů“.
Naším článkem Národy Sibiře, které za šest hodin letu nezahlédnete, žily těžce, ale v nadbytku i v zimě, kdy se rtuť měnila na olovo jsme zahájili seriál článků o původních obyvatelích Sibiře, podle nejnovějších výzkumů vlastně prapředcích všech Eskymáků a Inuitů (přečtěte si Prehistorie Severní Ameriky vyřešena: Původní Eskymáci, Indiáni a obyvatelé Kamčatky mají stejného předka – Paleoeskymáka).
Anglická novinářka a autorka Anna Reidová, jejíž práce se zaměřuje především na dějiny východní Evropy ve své knize Šamanův plášť (Dějiny domorodých národů Sibiře) definuje Sibiř jako Rusy ovládané území mezi Uralem a Tichým oceánem pokrývající osm milionů km2 neboli jednu dvanáctinu celkové plochy zemské pevniny.
Ve výše zmiňovaném článku byl popsán nelehký, ale plnohodnotný život domorodých Sibiřanů před příchodem Rusů. Dnes se podíváme, jak novinářka Anna Reidová popsala přístup těch, kteří si rozlehlou Sibiř podmanili.
Je Sibiř v myslích Rusů?
„V nedávné minulosti a pravděpodobně i dnes je těžké najít původní Sibiř v obecně rozšířených představách Rusů; v tom, za co tuto zemi považují a co si myslí o jejích počátcích,“ předkládá čtenářům Reidová a pokračuje:
Přístup carského Ruska
Pro carské Rusko byly domorodé kmeny bezvýznamnou záležitostí, drobnou překážkou na jeho pochodu za předurčeným vítězstvím, jež mělo velikost celého kontinentu.
Přístup komunistů za Sovětského svazu
Podle Reidové komunistům zase vadilo, že ve většině případů kmeny odmítaly vzkvétat pod ruskou vládou, neboť tím uváděly v pochybnost jejich tvrzení, že Sovětský svaz už není zaostalou říší založenou na zašlé moci, ale technicky vyspělým bratrstvím národů.
Území domorodců nebylo „dobyto“, ale byli „dobrovolně včleněni a připojeni“
Od 20. let 20. století historikové popírali nebo se zapomínali zmínit o tom, že spolu kdy Rusové a domorodí Sibiřané bojovali, a místo toho užívali termíny jako „včlenění“ a „připojení“ namísto „dobytí“, nebo psali o „dobrovolných svazcích s kmeny, jež strádaly pod útlakem feudálních pánů“. (Jak výstižná paralela se současnou situací v Evropě – pozn. aut.).
Kozáci taky „za nic nemohli“
Autorka knihy Anna Reidová popisuje, jak Rusové, s nimiž se setkala během shromažďování materiálu pro svou publikaci, ji často ujišťovali, že kozáci, kteří Sibiř prozkoumávali a dobývali, se nedají srovnávat s conquistadory (španělské označení pro dobyvatele Nového světa - pozn. aut.), a byli překvapeni a dotčeni, když je upozornila na četná povstání Sibiřanů a jejich odboj, použila slovo „kolonialismus“ nebo srovnala Sibiř s britskou Indií.
Ruská kolonie
A právem, poznamenává Reidová, neboť ačkoliv je Rusko opravdu poslední evropskou velmocí v Asii, vztah Sibiře k němu spíš připomíná vztah amerického Západu vůči Spojeným státům. Zeměpisná blízkost setřela rozdíl mezi mateřskou zemí a kolonií a rychle přitáhla slovanské osadníky, kteří si zhusta brali domorodé ženy.
V době vydání knihy v roce 2002 čítalo původní obyvatelstvo pouze 1,6 milionu ze 32 milionu obyvatel Sibiře (k roku 2017 je uváděno necelých 34 milionů, z čehož původních obyvatel bude znatelně méně – pozn. aut.) a netvoří většinu v žádné z tzv. etnických republik kromě Tuvy, ležící poblíž mongolské hranice.
Na osvobození nedosáhnou, ale z historie je nevymažou…
Podle autorky knihy je zřejmé, že jich [původních obyvatel] bylo příliš málo a jsou příliš roztroušeni po celé Sibiři na to, aby mohli vést osvobozeneckou válku. Avšak vyčlenit je z ruských dějin, nemluvě o současnosti, by byl stejný sebeklam jako nepočítat Maye k Mexiku, australské domorodce k Austrálii či Siouxy a Apače ke Spojeným státům, upozorňuje Anna Reidová na nezvratnou stopu původních národů - nejen Sibiře – v současných dějinách „moderních kolonizátorů“.