Dramatický osud Jana Jesenia. Přijel udělat první veřejnou pitvu, a už neunikl
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Je to více než 420 let, kdy přijel Jan Jesenius do Prahy, aby provedl první veřejnou pitvu. Pitvy už v té době v českých zemích probíhaly, ale nikdy nebyly veřejné.
Veřejná pitva se stala neobvyklým divadlem
Veřejné pitvy se začaly dělat v Itálii, která byla v období 16. století na prvním místě ve výuce lékařských věd. Na prvním místě byla veřejná pitva určena pro studenty medicíny. Potom vyšlo najevo, že by o toto neobvyklé divadlo měla zájem i veřejnost. Dokonce se začala stavět anatomická divadla, která měla platící hosty.
První veřejná pitva trvala několik dnů
První veřejná pitva, která proběhla v Praze a byla provedena Janem Jeseniem, trvala několik dnů. Bylo to přesně 8. až 12. června, roku 1600. Pitva trvala tak dlouho pravděpodobně proto, že diváci byli platící zákaznici a zároveň laici. Předpokládalo se, že laici se nevydrží na pitvu dívat v delším časovém úseku, a tak ji rozdělili na několik dní.
Jan Jesenský studoval medicínu na třech univerzitách
Jesenius pocházel ze šlechtického rodu, který žil v oblasti Uherska a Slovenska. Obě země se uvádějí z toho důvodu, protože se hranice mezi zeměmi v průběhu let posouvala a měnila svou polohu. Narodil se v polské Vratislavi a studoval medicínu na třech univerzitách. Bylo to ve Wittenbergu, v Lipsku a v Padově. Nějaký čas medicínu praktikoval a následně ji začal vyučovat.
Jesenský byl uznávaný německý lékař
Jan Jesenius byl německým profesorem anatomie a chirurgie. V Německu provedl pitev už několik, ale v českých zemích šlo o novinku. Jesenia do českých zemí pozvali dva lékaři, kteří studovali v Německu a kteří mu připravili veškerý prostor i mrtvé tělo k práci. Byli to Adam Hubert Riesenpachu a Adam Zalužanský ze Zalužan. Veřejná pitva měla proběhnout hlavně z toho důvodu, aby se získaly finance na znovuotevření Lékařské fakulty v Praze.
Stal se dvorním lékařem a rektorem
Jan Jesenský se chtěl dostat k císařskému dvoru, ale bohužel se mu to nepodařilo, díky jeho náboženskému vyznání. Stal se však dvorním lékařem mladšího bratra Rudolfa II., Matyáše. Dvorní lékař je však mnohem nižší šarže, než je lékař osobní. Stal se také rektorem Karlovy Univerzity. Do funkce byl zvolen roku 1617. Avšak roku 1620 proběhla bitva na Bílé hoře.
Byl označen za vedoucího rebelie
Slavný lékař byl obviněn z urážky majestátu a byl označen za vedoucí osobnost rebelie. 21. června 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí, společně s 26 českými pány. Dokonce mu byl vytržen jazyk a ruka.
Kat Mydlář Jesenia sťal a rozčtvrtil
21. června 1621 byli tři šlechtici oběšeni a 24 pánů bylo sťato. Jan Jesenius zemřel mezi posledními. Byl známý svými schopnostmi obratného řečníka, takže mu byt těsně před smrtí, katem Mydlářem, vytržen jazyk. Následně byt sťat a jeho tělo bylo rozčtvrceno. Je prokázáno, že se Jan Mydlář, veřejný kat, který popravu pánů prováděl, veřejné pitvy, kterou Jesenius předváděl, osobně zúčastnil.
Panovala veřejná obava z toho, že se Jesenius vrátí zpět k životu
Jesenský byl známý svými anatomickými výzkumy, které prováděl na tělech popravených zločinců. Provedl i to, že se pokusil připojit hlavu zpět k mrtvému tělu, a popraveného tak chtěl znovu oživit. Proto měli šlechtici obavy z jeho vědomostí, a tak nechali jeho tělo rozčtvrtit, protože věřili, že tak nebude možné dát jeho tělo dohromady a Jesenius se už k životu nevrátí.
Lebka byla pohřbena až po několika letech
Jeho hlavu, na kterou přibili jazyk, uložili do železného koše a zavěsili ji na jednu z věží na Karlově mostě. Ostatní části jeho těla byly nasazeny na hroty, které se nacházely před městskými branami. O pár let později byla jeho lebka pohřbena pod podlahu Týnského chrámu na místo, ze kterého byl výhled na popraviště. Adam Hubert a Adam Zalužanský zemřeli roku 1613, těsně před spuštěním obnovené Lékařské fakulty. Ta nakonec nebyla díky politické situaci otevřena.