Drsní otužilci podle zubů: Pravěká Sibiř byla domovem dříve neznámých pralidí

Drsní otužilci podle zubů: Pravěká Sibiř byla domovem dříve neznámých pralidí

Foto: Pitulko VV and Pavlova EY, Yana site / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Analýza DNA odhalila otužilou skupinu geneticky odlišnou od Euroasijců a východních Asiatů. Starověká sibiřská oblast nacházející se v okolí řeky Jana byla zřejmě před 30 000 lety domovem neznámé skupiny lidí velmi odolné vůči tamním mrazivým teplotám.

Zkoumání archeologů na Sibiři rozpoutalo pochybnosti týkající se původu obyvatel Severní Ameriky. Analýza lidských pozůstatků nalezených v této paleolitické lokalitě totiž naznačuje, že v oblasti žil dosud neznámý lidský druh. Pravěká sibiřská, oblast nacházející se v okolí řeky Jana, byla zřejmě před 30 000 lety domovem neznámé skupiny lidí velmi odolné vůči tamním mrazivým teplotám. Tato zjištění uvedená v časopise Nature by mohla pomoci objasnit dlouhotrvající nesrovnalosti o původních severoamerických obyvatelích. 

Doposud byl totiž jejich původ spojován zejména s oblastí Beringia ohraničenou ruskou řekou Lena a kanadskou řekou Mackenzie, popsal GuardianTa kdysi tvořila jakýsi most mezi Sibiří a Amerikou a časem skončila pod hladinou oceánu. Právě po pevnině, která spojovala v současnosti dva samostatné kontinenty, prý kdysi putovali Euroasijci a osídlili severní část amerického kontinentu. 

Klíčem mléčný zub

Vědci odebrali starověkou DNA ze zbytků 34 jedinců pocházejících z období 31 000 až 600 let před naším letopočtem, kteří byli objeveni nedaleko řeky Jana, známé zejména nalezišti srstnatých nosorožců. Klíčovými prvky v této souvislosti byly drobné mléčné zuby patřící mužům. 

Přestože první vykopávky z roku 2001 naznačovaly, že jde o pozůstatky předků původních Severoameričanů, výsledky analýzy potvrdily něco jiného. Vyplynulo z nich, že příběh obyvatel této nehostinné části současného Ruska může sahat až do doby před 40 000 lety. „To, co tady vidíme, je mnohem komplexnější příběh, než jsme si mysleli,“ prohlásil dánský genetik Eske Willerslev z Kodaňské univerzity.

Lovci srstnatých nosorožců

Zmiňovaní jedinci byli součástí dosud neznámé, ale rozšířené skupiny, která vznikla pravděpodobně před 38 000 lety, tedy v době, kdy se Euroasijci a východní Asiaté stávali odlišnými. Žili jako velcí lovci mamutů a srstnatých nosorožců. Vše tedy naznačuje tomu, že populace předků původních severoamerických obyvatel byla výsledkem spojení mezi východními Asiaty, kteří cestovali na sever, a skupinou starověkých Severosibiřanů asi před 20 000 lety. „Toto jsou první důkazy, které máme a jsou skutečně geneticky velmi blízké původním obyvatelům Severní Ameriky,“ uvedl Willerslev. 

Starověké Paleo-Sibiřany pravděpodobně nahradila skupina východních Asiatů směřující na sever, čímž vznikla populace Neo-Sibiřanů. „Převážná většina genetického složení dnešních obyvatel Sibiře má právě takový původ. Toto je důvod, proč neexistuje úzké spojení mezi současnými Sibiřany a Severoameričany,“ doplnil genetik. Podle něj šlo o velmi zdravou populaci schopnou přežít v drsných podmínkách, která před 30 000 lety bez větších problémů zvládala nehostinné podmínky Arktidy, zakončil Guardian.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama