Druhá rána egyptská – Žáby
Foto: Galerie Wellcome Collection / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
Hospodin se při svém trestání obyvatel Egypta nezastavil prakticky před ničím. Po neúspěchu své první rány, kterou na zemi uvalil, se tak rozhodl přijít s novým plánem, jak přimět faraona a jeho lid k poslušnosti.
Egypt nepovažoval první ránu za dostatečný trest
Egyptské rány byly reakcí Boha na chování faraona, který se rozhodl držet národ Izraelitů jako otroky. K demonstraci své síly si Hospodin zvolil za proroka Mojžíše, který měl s faraonem o propuštění svého národa vyjednávat. Jelikož však byl vládce neoblomný, udeřil Bůh prostřednictvím Mojžíše na Egypt první ránou, kdy proměnil vody řeky Nilu na krev.
Ačkoliv představoval Nil důležitý symbol života a prosperity pro místní lid, zkrvavení jeho vod a vyhubení všech ryb v něm žijících, nepředstavovala první rána pro Egypt tak velký trest, jak Hospodin očekával. Faraon totiž považoval celou událost za pouhý trik, který jej nijak nepřesvědčil o tom, že by měl ustoupit. Bůh tak musel přijít s novým plánem.
Hospodin se rozhodl přitvrdit
Týden po první pohromě tak zaútočil Hospodin na Egypt další pohromou.
„I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Áronovi: Vztáhni ruku s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou. I vztáhl Áron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.“ (Exodus, kapitola 8, verše 5 a 6)
Samotná přítomnost žab by nebyla ničím neobvyklým, protože po klesajícím Nilu často zůstávala jezírka, která pro ně byla přirozeným prostředím k rozmnožování. Za normálních okolností by tak žáby byly považovány za požehnání, protože mimo jiné pomáhají regulovat populaci hmyzu.
Na rozdíl od proměny vody v krev šla druhá rána o něco dál, jelikož se žáby objevovaly i v lidských domech. Zástupy obojživelníků byly považovány za zjevení bohyně Heket. Heket byla manželkou staroegyptského boha Sobeka a byla označována za strážkyni porodu a narození. Zajímavé je, že Heket byla prakticky výlučně vyobrazována s žabí hlavou. Ženy během porodu nosily amulety a talismany právě se symbolikou žáby, aby si tak naklonili přízeň Heket, která je měla při porodu chránit.
Podivná role mágů
V knize Exodus se často objevují egyptští kouzelníci a čarodějové, kteří různými způsoby zasahovali do vývoje situace okolo egyptských ran. V případě množení žab byli tito muži přímo součástí dění, jelikož sami ještě přičarovávali další obojživelníky do již tak zamořené země.
Je otázkou, zda-li se tito mocní vládci magie stavěli spíše na stranu faraona či izraelitských otroků. Jejich pozice se totiž v průběhu Hospodinových trestů průběžně měnila. Je tak možné, že v tehdejších událostech spíše viděli příležitost, jak z pohrom Egypta vytěžit co nejvíc pro vlastní prospěch.
Následky žabí invaze
Tím, že Áron vztáhl ruku nad egyptské vody a žáby se začaly rojit po celé zemi, se Egypťané s těmito slizkými tvory setkávali prakticky na každém rohu. Faraon nemohl uvěřit tomu, co vidí. Zdálo se, že konečně pochopil, že si zahrává s mocí, které se ani z pozice pozemského boha nemůže rovnat. Požádal tedy Mojžíše a Árona, aby se modlili k Bohu, aby žáby odstranil.
Proroci Hospodina pochopitelně chtěli faraonovi vyhovět, podmínky však zůstávaly stejné – vladař propustí Izraelity na svobodu. Ačkoliv se faraon dušoval, že dohodu dodrží, nakonec tak neučinil. Z židovského národa tak byli i nadále otroci, a žabí armáda nadále pustošila egyptskou zem. Samotný fakt, že faraon prosil Mojžíše, aby jednal s Bohem o ukončení druhé egyptské rány, ukazuje, že za původce pohromy uznal Hospodina.
Na základě proseb faraona se množení žab zastavilo, a Bůh všechna tato stvoření zabil. Po skončení této invaze pak museli Egypťané sbírat rozkládající se těla obojživelníků a ukládat je na hromady. Tím ovšem nepřímo zavdali příčinu dalším problémům. Nad mrtvými žabími těly se totiž začaly shromažďovat hejna vší, komárů a dalšího hmyzu, a následující rány egyptské na sebe nenechaly dlouho čekat…