Džoserova pyramida: Ke stavbě největší egyptské pyramidy byl použit hydraulický výtah, tvrdí kontroverzní studie
Foto: WitthayaP / Depositphotos
Před necelými třemi týdny obletěla celý svět zpráva, jež se snaží odpovědět na několik staletí starou otázku – jakým způsobem byly před více než tisíci lety postaveny jedny z největších pyramid v Egyptě? Odpověď je překvapivě jednoduchá – pomocí vody.
Starověký hydraulický systém
Předmětem zkoumání se stala pyramida, která je považována za nejstarší pyramidu vůbec. Jedná se o ikonickou Džoserovu pyramidu, jež byla postavena kolem roku 2670 př. n. l. pod vedením architekta Imhotepa, který se jako vůbec první egyptský umělec pustil do stavby takto monumentálního projektu. Studie, která se pokusila na palčivou otázku odpovědět, vyšla v časopise PLOS ONE a dle názorů odborníků, kteří ji vytvořili, stupňovitá pyramida nacházející se na nekropoli Sakkára mohla být postavena pomocí důmyslného hydraulického výtahového systému. Autoři studie se dále domnívají, že systém byl založen na neustálém přívodu vody do dvou šachet umístěných v srdci samotné pyramidy, což umožnilo zvedání a spouštění plováku, jenž zvedal ohromné vápencové bloky, které byly ke stavbě použity.
Tento objev poskytl ucelenou odpověď na otázku týkající se stavby pyramid, která zůstávala po několik staletí stále nezodpovězená,
uvedl pro server Newsweek hlavní autor studie, Xavier Landreau z francouzského Paleotechnického ústavu CEA.
Vzor dnešních staveb
Předpokládá se, že Džoserova pyramida byla před více jak 4 700 lety postavena, aby sloužila jako pohřební komplex pro svého jmenovce – faraona Džosera ze třetí dynastie, jež vládla starověkému Egyptu. Vedoucí studie v rozhovoru pro Newsweek neskrýval své nadšení z impozantní architektury, které bylo dokázáno „jen“ za pomocí vody: „Stupňovitou pyramidu v Sakkáře považuji za technologický prototyp. Její architektura je zcela revoluční a inovativní, což z ní činí technologického předchůdce Cheopsovy pyramidy (největší pyramida v Egyptě; pozn. red.). Džoserova pyramida odhaluje dvě zásadní myšlenky tehdejšího egyptského stavitelství – důležitost tvaru samotné pyramidy a výhradní použití plné opracovaných kamenů pro zdivo.“
Vše díky vodě
Po svém dokončení dosahovala Džoserova pyramida úctyhodné výšky – více než 200 metrů – což z ní tehdy činilo nejvyšší stavbu na světě, kterou byl schopen vytvořit člověk. Zda ale pyramida v Sakkáře byla skutečně postavena za využití hydrauliky, nelze zcela prokázat. I přesto ale nejnovější studie francouzského výzkumného týmu vnesla do palčivé otázky trochu světla. Prvním klíčovým zjištěním jejich práce je, že Džoserova stupňovitá pyramida byla postavena na základech důmyslného vodního díla, a tím pádem měli dělníci neustálý přístup k téměř nevyčerpatelným zásobám vody.
Primitivní hráze i hluboká propast
Autoři studie dále poukázali na dosud nevysvětlenou strukturu nacházející se v blízkosti pyramidy – jakousi ohradu zvanou Gisr el-Mudir, která vykazovala znaky „kontrolní hráze“ určené k zachytávání sedimentů a zbytků vody. Na délku měla měřit téměř 2 kilometry a byla až 15 metrů silná, což umožňovalo nejen regulaci a filtraci vody, ale rovněž poskytovalo ochranu před přívalovými povodněmi. Landreau svou pozornost zaměřil i na monumentální vykopávku známou jako „Hluboký příkop“ – dlouhou zhruba 400 metrů a hlubokou 27 metrů – vytesanou do skály, jejíž funkce nebyla dosud vysvětlena. Na základě vzájemných hydrologických analýz a dřívějších archeologických nálezů přišel francouzský tým se závěrem, že Džoserova pyramida, jež se skládá z několika na sebe navazujících částí, v sobě spojuje veškeré prvky starověké čističky vody.