Einstein předpokládal deformaci světla vesmírnou temnou hmotou. Vědci naznačují, že měl pravdu

Vesmír je stále ještě neprobádaným místem s mnoha nejasnostmi. Na základě nové vesmírné mapy nyní vědci přišli s variantou, že deformace světla vesmírnou temnou hmotou odpovídá teorii Alberta Einsteina.

Einsten stojí za nejednou teorií

Albertovi Einsteinovi je jako jednomu z nejúspěšnějších a nejznámějších fyziků vůbec přisuzována nejedna teorie. Stojí za myšlenkou kvantování elektromagnetického pole. Dokázal objasnit i speciální teorii relativity či fotoelektrického jevu. Předpokládal ale také deformaci světla vesmírnou temnou hmotou. Tato teorie se sice nikdy nepotvrdila, vědci současnosti ale naznačují, že přeci jen mohl mít pravdu.

Odborníci se nyní přiklánějí k Einsteinovi

Nová mapa vesmíru totiž předpokládá, že skutečně existuje neviditelná temná hmota přesně tak, jak Einstein během svého života připustil. Ten tvrdil, že 380 tisíc let po velkém třesku bylo produkované světlo zdeformováno, nebo chcete-li pokřiveno temnou hmotou vesmíru.

Detailní snímek mění historii

Astronomové vytvořili doposud nejvíce detailní mapu tajemné temné hmoty. Díky přelomovému snímku je poměrně jasně dokázáno, že měl Einstein skutečně pravdu. Snímek je vytvořen pomocí 14 miliard let starého světla z turbulentních následků velkého třesku. Nedlouho po explozi vesmíru se měly vytvořit obrovské úponky hmoty. Právě jejich tvary mají být pozoruhodně podobné těm, které byly předpovídány pomocí Einsteinovy obecné teorie relativity.

Objev je o to více šokující, že se rozchází s dříve vytvořenými mapami temné hmoty. Ty totiž tvrdily, že vesmírná síť je tvořena méně hrubou hmotou, než se kterou pracovala právě Einsteinova teorie. Je až pozoruhodné, jak se nové výzkumy ztotožňují s těmi, které kdysi dávno Einstein předpověděl. Nová mapa využívající zkreslení světla z velkého třesku poskytuje měření prokazující, že jak hrudkovitost, tak i rychlost růstu vesmíru jsou prakticky totožné s tím, co se dalo očekávat od modelu kosmologie založeném na Einsteinově teorii gravitace.

Einsteinova teorie popisuje vznik prvních hvězd, které se následně sloučily do galaxií bohatých na hmotu. Podle Einsteinovi teorie relativity došlo ve vesmíru k zahřátí a stlačení plazmových kapes. Poloviční rychlostí světla pak došlo k vlnění zvukových vln. Ty dokázaly vytvořit vesmírnou síť. Po ochlazení vzniklé hmoty pak došlo ke vzniku hvězd.

Teleskop Atacame dopomohl k novým objevům

Vědci byli vůči Einsteinově teorii dříve velmi skeptičtí. Dnes se k ní ale většina naopak přiklání. A to na základě několik let trvajícího výzkumu. S pomocí kosmického teleskopu Atacame byla od roku 2007 naskenována čtvrtina celé noční oblohy.  Gravitační čočkování ve spojení se světlem po velkém třesku přineslo překvapivé výsledky.

Dalekohled stavěný na poušti Atacama dokáže snímat oblohu desetkrát rychleji, než bylo doposud možné. Protože se již nyní vědci přiklání k Einsteinově teorii, můžeme se pravděpodobně těšit i na další nové informace ze světa vesmíru.