Lidé z Erteboelle: Skandinávští lovci z doby kamenné importovali slaninu z Blízkého východu již před 7 000 lety
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Evropští lovci a sběrači z doby kamenné obchodovali s již zabydlenými zemědělci na Blízkém východě již 5 000 let př. n. l. Pořizovali si od nich prasata, aby doplnili své úlovky divočáků, potvrdili němečtí vědci.
Studie v časopise Nature Communications potvrdila výskyt prvních důkazů o obchodu s živými zvířaty mezi původními kočovnými lovci Ertebolle v severní Evropě a vyspělejšími usedlými zemědělci, kteří původně pocházeli z oblasti tzv. Úrodného půlměsíce –dnešního Turecka, Sýrie a Iráku. „Lovci a zemědělci se nejen vzájemně znali, ale dokonce obchodovali s živými zvířaty,“ bylo uvedeno v prohlášení německé Kielské univerzity, která se na studii podílela zhruba před deseti lety, informoval server News24.com.
„Erteböllská kultura (kultura Ertebolle, the Ertebølle culture, asi 5 300 – 3 950 př. n. l.) byla mezolitická kultura, pojmenovaná podle nahromadění mořských mušlí na Jutském poloostrově v Dánsku. Základem hospodářství lidu kultury Erteböll byl lov, sběr a výrazný rybolov, což dokládají nálezy sítí, rybářských prutů a nepřímo i dřevěných pádel. V kamenné industrii převažují sekery s částečně vybroušenými čepelemi ze žuly, ruly nebo porfyritu.“
Pravěká koexistence
Lovci a zemědělci koexistovali v severní Evropě přibližně od roku 5 500 do roku 4 200 před naším letopočtem. Lovci/sběrači se živili tuleni a divokými prasaty na západním pobřeží Baltského moře, zatímco zemědělci pěstovali plodiny a chovali dobytek jižně od Labe, které protéká střední Evropou.
Předpokládá se, že obě skupiny spolu udržovaly sporadické kontakty, jak naznačují vykopávky seker a keramiky připomínající keramiku zemědělců na lovecko-sběračských sídlištích, ale povaha a rozsah výměny zůstávají záhadou. Dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by lovci měli přístup k jiným domácím zvířatům než ke psům.
Blízkovýchodní prasata ve Skandinávii
V rámci nové studie tým analyzoval DNA z pozůstatků prasat nalezených na různých sídlištích Ertebolle v jižní Skandinávii. Zjistili, že prasata měla mateřské předky z Blízkého východu, stejně jako domácí prasata jejich farmářských sousedů za řekou.
„Příslušníci mezolitické (střední doba kamenná) kultury Ertebolle chovali domácí prasata již v roce 4 600 př. n. l., ačkoli jako lovci a sběrači ještě neznali chov zvířat,“ uvádí se v prohlášení. „Ertebolleští lovci a sběrači si pořizovali domácí prasata různé velikosti a barvy srsti,“ dodává studie. Některá prasata z Ertebolle měla světlou srst s černými skvrnami, což je typický znak domestikovaných prasat a zcela odlišný od nenápadné šedé srsti divokých prasat, která by jim byla známější.
Vědci dospěli k závěru, že obě skupiny mezi sebou pravděpodobně obchodovaly, i když jako možné vysvětlení nemohli vyloučit krádeže hospodářských zvířat, napsal News24.com.
Oblíbené prase domácí
„Ačkoli není jasné, proč Ertebolleové vyhledávali domácí prasata, velká i malá prasata s pestrobarevnou srstí jim pravděpodobně připadala zvláštní a exotická ve srovnání se známějším vzhledem místně dostupných divokých prasat, která tradičně lovili,“ uvedl tým.
Jejich „seznámení“ s domácími prasaty však neznamenalo okamžitou revoluci v lovecko-sběračském způsobu života. Ertebolleové pokračovali v lovu divoké kořisti ještě stovky let poté, co začali chovat několik domácích prasat, než se nakonec usadili a začali se plně věnovat zemědělství. Studie také ukázala, že domácí prasata se v regionu vyskytovala přibližně o 500 let dříve, než se dosud předpokládalo, uvedl tehdy server News24.com.