Do příchodu bělochů Eskymáci neznali zubní kaz, ani pro něj neměli výraz. Od té doby je jejich chrup v kritickém ohrožení
Foto: Arian Zwegers / Creative commons, CC-BY
Na nalezených kosterních vykopávkách praobyvatel arktických ostrovů byly všechny zuby naprosto zdravé. V zemi Eskymáků po dlouhou dobu neznali bolest zubů, byl to pro ně neznámý pojem. A to natolik, že v eskymácké řeči ani nebyl vhodný výraz pro toto utrpení.
Tato skutečnost byla zřejmě v příčinné souvislosti se životosprávou Eskymáků, kteří se živili výlučně masem, pili krev ulovených zvířat, jedli vnitřnosti i kosti. Avšak od té doby, co na jejich území bílý člověk dovezl mouku a cukr, vyskytl se už i u nich zubní kaz a věru, jsou nuceni hojně vyhledávat zubního lékaře.
Co říká zubní paleopatologie
Zubní kaz může být důležitým ukazatelem rozdílů ve stravování různých historických populací. Toto onemocnění lze vysledovat hluboko v geologickém čase a ve všech částech světa, ale raní lidé byli zubním kazem postiženi méně než moderní populace.
Paleopatologie se zabývá studiem chorobných změn konkrétních jedinců žijících v minulosti a naopak změnami klinického průběhu chorob během minulosti.
Egypt
To lze ilustrovat na příkladu staroegyptské populace. V období neolitu, kdy staří Egypťané byli převážně lovci a sběrači, konzumovali stravu bohatou na bílkoviny s malým množstvím jednoduchých sacharidů a v důsledku toho měli jen malé zkušenosti se zubním kazem.
Po roce 4 000 př. n. l. se společnost vyvinula v usedlý zemědělský způsob života, kdy stálou potravinou byl chléb, ale protože se konzumovaný sortiment chleba skládal především ze složitých nefermentovatelných sacharidů, byl výskyt zubního kazu stále poměrně zanedbatelný.
S příchodem Řeků do Egypta ve 4. století př. n. l. se však potraviny, jako je jemný bílý chléb, med a datle, staly volněji dostupnými a výskyt zubního kazu výrazně vzrostl.
Dramatický rozvoj kazu u Eskymáků (nově Inuitů)
Dramatický rozdíl ve výskytu zubního kazu v rámci populace, kterou dělí jen krátký časový úsek, ilustrujeme na příkladu Inuitů, kteří obývají Kanadu, Grónsko a Aljašku. Až do počátku 20. století se Inuité živili především stravou s vysokým obsahem bílkovin a tuků, která se skládala z tuleňů, sobů karibu, ryb a mrožů, což vedlo k tomu, že byl zaznamenán méně než jeden zubní kaz na jedince.
S rostoucím kontaktem se severoamerickými a kanadskými kulturami se však strava stále více skládala z nakupovaných potravin z obchodních míst, potravin, které obsahovaly vysoké množství rafinovaných sacharidů. Tato rychlá změna stravy, k níž došlo během jediné generace, vedla k tomu, že bylo zaznamenáno osm až patnáct zubních kazů na jedince.
Současný stav
A jak to vypadá se zdravím zubů Eskymáků dnes? Úředníci ze severního kanadského teritoria žádají pro své občany lepší zubní péči, napsal server Dentistrytoday.com.
Inuité z Nunavutu, největšího a nejsevernějšího teritoria Kanady, jsou podle průzkumu náchylnější k problémům se zuby než ostatní Kanaďané. Proto úředníci požadují lepší zubní služby pro původní obyvatele této oblasti.
Masivní výskyt zubního kazu
Průzkum zdraví ústní dutiny Inuitů, který provedla organizace Health Canada, se uskutečnil v březnu roku 2011. Výsledky ukázaly, že více než 85 procent inuitských dětí vykazovalo známky toho, že mají kazy alespoň na osmi zubech. Z informací také vyplynulo, že mnoho lidí nenavštěvuje zubaře, přestože možnost vzniku zubního problému je tak vysoká.
U dospívajících jsou statistiky ještě horší. Téměř 98 procent dospívajících má nějaký druh zubního kazu. Vzhledem k tomu, že většina Inuitů nenavštěvuje zubaře, tyto problémy se časem jen prohlubují. A jakmile kaz dosáhne určitého stupně, není možné zub zachránit - jedinou možností je extrakce čili vytrhnutí.
Zubaři létají za pacienty
Ke zdravotním problémům ústní dutiny přispívá i špatná strava a kouření. Největším problémem je však ve většině případů absence pravidelných návštěv u zubaře. Mnohé z těchto problémů by bylo možné omezit nebo jim dokonce předejít pravidelnou návštěvou zubního lékaře. Cesta k řešení tohoto problému by vyžadovala více zubařů a dostupnost pravidelných návštěv u zubaře pro obyvatele inuitských komunit.
Do této oblasti Kanady létají někteří zubaři, kteří zde pořádají „speciální zubní ordinační hodiny“, aby ošetřili co nejvíce lidí. Problém je v tom, že lidí, kteří potřebují zubní ošetření, je tolik, že je nelze všechny v omezeném čase ošetřit.
Nunavut je svou rozlohou největší provincií Kanady, ale má nejmenší počet obyvatel. Její rozloha je srovnatelná s rozlohou západní Evropy a je to nejsevernější trvale obydlená oblast světa. Všechny tyto geografické faktory ztěžují obyvatelům možnost získat náležitou zubní péči, protože v okolí prostě není tolik zubařů.