Finská záhada: Píše se rok 1972 a finští muži umírají jako na běžícím páse
Foto: Helsingin Sanomat / Public domain, Wikimedia commons
V 60. a na počátku 70. let minulého století byla úmrtnost ve Finsku nejvyšší na světě a zvláště vysoká byla ve východní části země, v regionu Severní Karélie. A to především u mužů středního věku. Co bylo příčinou tehdejší tragické bilance?
Finští muži ve středním věku umírali na srdeční onemocnění jako na běžícím páse. Co se tehdy stalo a jak jednoduchá změna životního stylu proměnila zdraví populace v tomto regionu a později i v celém Finsku popisuje na svém twitterovém profilu certifikovaný poradce pro výživu Miloslav Šindelář z Institutu moderní výživy.
Popravdě, tento region v té době patřil mezi nejnezdravější místa na světě a 700 z 100 000 mužů ve věku 35-64 let zde umíralo v 60. letech právě na srdeční onemocnění. Podle Šindeláře si tehdy finský ministr zdravotnictví uvědomoval obrovská rizika pro jeho národ…
Nečekaný výběr spásy
A tak – neočekávaně - jmenoval 27letého lékaře s magisterským titulem ze společenských věd jménem Pekka Puska, aby vedl v zasaženém regionu pilotní projekt zaměřený na řešení tohoto problému. Nevybral si Pusku proto, že byl dobrý lékař, ale protože byl mladý. Tento problém totiž vyžadoval dlouhodobé a inovativní řešení.
Finský ministr ale vybral správně. V následujících desetiletích totiž Puska (na úvodním snímku z roku 1972 - pozn. autora) vypracoval strategii, která snížila úmrtnost mužů na srdeční onemocnění v populaci o více než 80 %! A toho dosáhl tak, že v podstatě porušil dosavadní pravidla veřejného zdravotnictví.
Záchranná brzda ve třech bodech
V Puskově projektu definované zásahy byly zaměřeny především na vysokou hladinu cholesterolu, vysoký krevní tlak (hypertenzi) a na kouření. Tedy na dnes již známé a velmi dobře prozkoumané rizikové faktory, které zvyšují incidenci neboli výskyt srdečních onemocnění, jako jsou infarkty myokardu anebo cévní mozkové příhody.
Zdravotní kampaň prošla skrz celým národem
Puska a jeho tým znal mnoho způsobů, jak dosáhnout těchto cílů, a vyzkoušel snad každý z nich – mediální kampaně, setkávání s komunitami, odměny a tresty pro farmáře a potravináře až po soutěže vesnice proti vesnici ve snížení míry kouření nebo hladiny cholesterolu jejich obyvatel.
Puskova taktika zahrnovala dokonce jednu z prvních reality show z konce 70. let nazvanou „Klíče ke zdraví." Velmi populární pořad ukazoval nezdravé Finy ochotné nechat sledovat své hladiny cholesterolu a návyky kouření v národní televizi, popisuje Miloslav Šindelář.
Za největším úspěchem hledej ženu
Klíčem k úspěchu byly ale pro Pusku finské ženy, které měly největší vliv na to, co jejich muži konzumují. Samy už měly dost předčasných úmrtí svých manželů a partnerů. Byly doslova „unavené ovdověním a dětmi bez otce“, přijaly tedy doporučení Peskova týmu, aby při vaření používaly mnohem menší množství soli, méně tuků a více zeleniny.
A proč vlastně ve Finsku umírali muži tak brzy?
Před druhou světovou válkou byli muži ze Severní Karélie převážně dřevorubci, jejichž strava vycházela z ulovené zvěře, sběru lesních plodů a rybaření. Kromě občasných útoků medvědů se z hlediska zdraví Finové nejvíce obávali tuberkulózy, infekčních nemocí a úmrtí při porodu. Po 2. světové válce ale dostali váleční veteráni jako kompenzaci malé pozemky. Vzhledem k nedostatku dovedností v zemědělství vykáceli na těchto pozemcích stromy a začali chovat prasata a krávy.
Živočišné tuky zaplavily jídelníčky
Konzumace vepřového masa a mléčných výrobků následně prudce vzrostla. Máslo se brzy dostalo téměř do každého jídla: na másle osmažené brambory, máslem namazaný chléb. Dokonce i tradiční finská rybí polévka byla z poloviny složena z másla. K večeři měli často smažené vepřové nebo guláš, který jedli s chlebem namazaným máslem. Zelenina byla považována za potravu pro zvířata. K problému přispělo i to, že se finští vojáci vrátili domů z války s novým zvykem – v roce 1972 kouřila více než polovina všech mužů.
Delší život ve zdraví
Pozdější analýza ukázala, že snížení hladiny cholesterolu v krvi pomohlo k redukci zhruba dvou třetin srdečních onemocnění v tehdejší populaci. Život obyvatel se díky tomu prodloužil až o 10 let. Miloslav Šindelář dokládá i konkrétní čísla pozitivní změny životního stylu.
Snížení hladiny krevního cholesterolu
Od roku 1972 do roku 2012 klesla konzumace másla zhruba o 80 % a používání másla při vaření kleslo zhruba o 50 %. Rostlinné oleje, jako je řepkový olej nebo margaríny, se staly alternativou s nižším obsahem tuku. V důsledku toho se hladina sérového cholesterolu mezi lety 1972 a 2012 v Severní Karélii snížila o více než 20 % jak u mužů, tak u žen. Příjem nasycených tuků klesl z 20 % na 12 % v roce 2007.
Snížení příjmu soli
Potravinářský průmysl snížil obsah soli ve výrobcích a vyvinul speciální minerální soli, kde byl sodík nahrazen draslíkem nebo hořčíkem. V důsledku toho se příjem soli v Severní Karélii snížil u mužů z 13 na 9,5 g a u žen z 10 na 7,4 g.
Omezení kouření
Iniciativy zaměřené na odvykání kouření pomohly snížit míru kouření v severokarélské populaci během prvních 10 let z 51 % na 36 %. Národní průzkumy ukázaly, že míra kouření mezi muži byla zhruba 60 % v 60. letech 20. století, ale poté klesla na 16 % k roku 2016.
Srdeční onemocnění ale bohužel i v dnešní době patří mezi největšího zabijáka nejenom ve Finsku, ale na celém světě.