Geniální Josef Mysliveček zkomponoval 28 oper za 15 let. Zemřel v chudobě znetvořen syfilidou
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Svými operními áriemi okouzlil Itálii. Žil zběsilým životem, při kterém dokázal ročně napsat dvě až tři opery. Osobně se znal s mladým Mozartem, který k němu vzhlížel. Z hudebních výšin poté klesl až na lidské dno, takový je příběh „Il Boema“.
Narodil se do mlynářské rodiny
Josef Mysliveček se narodil 9. března 1727 do rodiny zámožného pražského mlynáře Matěje Myslivečka a jeho ženy Anny Marie. Na svět přišel spolu s o hodinu mladším jednovaječným dvojčetem Jáchymem. Později se narodila ještě sestra Marie Anna. Otcovo mlynářské řemeslo dobře vzkvétalo. Myslivečkovi si kromě rodinného mlýnu v Šáreckém údolí postupně pronajímali ještě další pražské mlýny. Díky tomu si mohli dovolit zaplatit synům dobré vzdělání. V roce 1749 Josefův otec zemřel a matka se znovu provdala za mlynáře Jana Čermáka.
Učil se řemeslu a přitom studoval hudbu
Malého Josefa učarovala chrámová hudba a navštívená operní představení. Už ve dvanácti letech byl skvělým houslistou. Akademické gymnázium u jezuitů v Klementinu však nedokončil. Na jeho vysvědčení stálo zdůvodnění „Nihil proficit in logica.“ („Žádný pokrok v logice.“). Poté se spolu s bratrem Jáchymem vyučoval rodovému řemeslu a zároveň studoval hudební kompozici u Františka Habrmana a hru na housle u virtuosa Františka Bendy. V roce 1761 se stal mistrem cechu mlynářského. O rok později uvedl ve Valdštejnském paláci svých prvních šest sinfonií (předchůdců symfonií), čímž si zajistil podporu hraběte Vincence Valdštejna.
Itálie mu ležela u nohou
V roce 1763 se ve věku 26 let vydal za zkušenostmi do Benátek. Zde se živil jako houslista a zároveň navštěvoval lekce kompozice u proslulého varhaníka G. B. Pescettiho. Jeho třetí opera, Bellerofontés (1767), jejíž premiéru viděl i neapolský král Ferdinand IV., slavila obrovský úspěch. V opeře triumfovala skvělá sopranistka Caterina Gabrielli, která posléze zpívala i v dalších Myslivečkových dílech. Tehdy kolovaly řeči, že spolu mají milenecký poměr. Mysliveček každý rok uvedl dvě až tři opery, kterých napsal celkem 28. V roce 1770 se setkal s mladým Wolfgangem Amadeem Mozartem, pro kterého byl velkou inspirací. Italové mu říkali „Il Boemo“ („Čech“), jeho opery se hrály v mnoha reprízách a země mu ležela u nohou.
Skvělou kariéru mu ukončilo znetvoření
Mysliveček si tehdy žil velmi dobře. Vyrovnal své dluhy z minulosti, platil si služebnictvo, hotely, kočáry a ženy. Jedna z kurtizán se mu stala osudnou, když jej nakazila bakterií syfilidy. Nemoc má však dlouho inkubační dobu. Nic netušící skladatel zatím pokračoval ve své úspěšné kariéře až do roku 1777, kdy syfilida propukla. Mysliveček postupně přišel o nos a páchnoucí otvor překrýval páskou. Bolestivé znetvoření obličeje jej zcela zlomilo a zbavilo důstojnosti. Nákladná inscenace opery Armida v roce 1779 navzdory očekávání skončila fiaskem. Poslední roky života strávil v ústraní a finanční tísni, byť se i nadále snažil komponovat a dirigovat. Zemřel dne 4. února 1781 osamělý v penzionu v Římě.