Hannibal byl významný a schopný vojevůdce: V Alpách vyrukoval s praktikami, které nebyly tolik známé, zato byly účinné
Foto: izanbar / Depositphotos
Že Hannibal byl velmi předvídavý, zřejmě není tajemstvím. Že byl mimořádně přizpůsobivý tomu, co nastane, je také známý fakt. Co ale víte o jeho mezizastávce v Alpách, aby se dostal do Itálie? Připomeňme si společně jeho výpravu.
Před Alpami
Hannibal vedl svou armádu do Itálie, Alpy byly pouze mezizastávka. Pravidelně si osvěžoval informace o politické situaci v Itálii a věděl, kdy nastane vhodný čas zaútočit. Napřed obléhal Sagunto a přiměl místní obyvatele se přidat k jeho armádě na cestě do Itálie.
Jeho další destinace byly Pyreneje. Napřed strávil zimu v dnešním Španělsku a nechal vojáky zkoumat zvyky této země v domnění, že vypěstuje lepší morálku. Potom pokračoval přes řeku Rhônu, až nakonec společně se svými muži pochodoval k Alpám.
Cesta do Alp
Čas šel proti Hannibalovi, protože se blížila krutá zima. Do té doby musel Alpy překonat. Kdyby počkal na jaro, armáda Římanů by se ještě více posílila. A protože měl své zdroje na informace, dostalo se k němu, že určití lidé jsou posláni, aby ho zničili. Proto poslal půl tisíce svých zvědů, aby zjistili, jak velká hrozba to bude. Bohužel Římané také vyslali své zvědy a ti patřící Hannibalovi byli poraženi. Římané uviděli, že Hannibal se ještě nemá k odchodu kvůli slonům, a spěchali zpátky, aby upozornili své nadřízené. Ti vydali příkaz k pobití Hannibalovy bandy, nicméně než dopluli na člunech na místo, kde se Hannibal zdržoval, bylo příliš pozdě.
A tak se hlavní nadřízený, konzul, rozhodl vypravit se svým vojskem do Itálie a počkat na Hannibala tam.
Hannibal mezitím pokračoval a od jednoho kmenu, který potkal na cestě, obdržel zásoby, které vojsku vydrží přes celé Alpy.
V Alpách
Není jisté, kudy Hannibal a jeho stoupenci šli, nicméně lze se orientovat pomocí pěti možných bodů, z nichž všechny jsou průsmyky. Na konci 19. století se věřilo, že pochodovali přes průsmyk Little St. Bernard, zatímco několik moderních historiků se přiklání k názoru, že využívali průsmyk Col de Clapier. Ať tak nebo onak, následující události jsou velmi zajímavé.
U hory Du Chat zjistil, že průsmyky jsou hlídány, a vyslal zvědy zjistit, jaká je jejich slabina. Ti zjistili, že přes noc opouštějí své stanoviště. Hannibal proto přikázal, aby rozžehli táboráky, aby nepřátelé neočekávali útok. Jakmile nepřátelé odešli, Hannibal a jeho nejlepší vojáci si průsmyk přivlastnili.
Následně ukryl své vojáky ve křoví u útesu a v okolí rozmístil vojáky, kteří byli mistry v boji na dálku. Sestup z průsmyku byl strmý a než nepřítel dorazil, lučištníci vykonali svou práci. Nepřátelé se pokusili zaútočit, avšak ztráty na Hannibalově straně byla pouze zvířata se zavazadly.
Ačkoli Hannibal se ocitl v nevýhodě, vyraboval svého nepřítele, když ho porazil, a natrvalo si vypůjčil jejich koně i zásoby, poté pokračoval dál.
Na své další cestě se setkali s kmenem, který jim nosil jídlo a milerád se k nim přidal. Hannibal tušil zradu. A opravdu. Napřed nechali Hannibala a jeho vojsko projít jedním z průsmyků a poté zaútočili na zásoby. Hannibal to však čekal a zahájil protiútok, jelikož vyměnil polohu zásob a vojáků v jeho seskupení.
Hannibalova armáda ztrácela naději, a to se na vojácích začalo podepisovat. Navíc došlo ke značným ztrátám. Muži nebyli zvyklí na extrémní zimu v Alpách. Hannibal je shromáždil a ukázal jim výhled na Itálii, také je ujistil o pomoci Galů. Nechal své vojáky odpočívat tři dny a potom se vydali do Itálie.
Jak to ty africké ženy dělají? Americká armáda zadala studii, aby zjistila, jak unesou nosičky 70 %…
Od Alp do Itálie
Cesta byla mnohem strmější, navíc kluzká. Mnoho lidí zemřelo při samotném sestupu. Navíc je po cestě čekalo další nepříjemné překvapení – sesuv půdy. Hannibal rozhodl, že se vydají sněhem. Teprve až po dlouhé době Hannibal uznal, že je nemožné se touto cestou vydat do Itálie. Vydali se zpátky a utábořili se opodál.
Nařídil svým lidem, aby upravili cestu, aby po ní mohli projít. Pracovali bez ohledu na zdraví. Poté pokračovali.
Jeho sloni byli vyčerpaní a oslabení hladem. Proto trvalo další tři dny, než cesta byla schůdná i pro zvířata. Čekalo je ještě několik bitev, ale nakonec se opravdu dostali do Itálie.