Hannibal, vážný nepřítel Říma. Provokoval neporazitelnou taktikou a po několik desetiletí dokázal napadat největší impérium
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Jeden z největších generálů všech dob, Hannibal Barca, překročil Alpy a téměř srazil Řím na kolena. Dodnes je považován za jednoho z největších, ale zároveň nejrespektovanějších nepřátel Římské říše.
Hannibal Barca byl jedním z největších generálů všech dob. Proslul zejména svým ambiciózním tažením přes Alpy s cílem zaútočit na samotný Řím. Po prohrané bitvě se Hannibal stal obětním beránkem za porážku Kartága a byl poslán do vyhnanství, až do své smrti však pokračoval v odporu proti Římské říši.
Narodil se během první punské války
Kartágo bylo po staletí dominantní mocností ve Středomoří, založilo kolonie na ostrovech jako Sicílie a Sardinie a jeho vliv sahal až do Španělska a do jeho fénické domoviny. Rychle vznikající Římská republika však měla ambice rozšířit svůj vlastní vliv i na tato území, a střet mezi oběma říšemi tak byl nevyhnutelný. V roce 264 př. n. l. začala první ze slavných punských válek poté, co Řím dobyl město Messana na ostrově Sicílie. Hannibal Barca se narodil během této války, kolem roku 247 př. n. l. Po 23 letech války na celém ostrově Řím v roce 241 př. n. l. zvítězil. Hannibalův otec Hamilkar se mezitím stal velitelem armády a jeho rodina získala ve městě značný vliv.
Vojevůdcem ve věku 26 let
Po válce Řím uvalil na Kartágo vysoké daně, což vedlo ke vzpouře. Hamilkarovi se podařilo odpor potlačit a vzdorující žoldnéře dal vyhostit do dnešního Španělska, kde se také snažil rozšířit svou říši. Hannibal Barca vyrůstal 16 let v prostředí armády, učil se velet vojákům a používat důmyslnou taktiku. Ve 23 letech byl Hannibal pověřen velením jezdectva a rychle prokázal, že se jako důstojník osvědčil. Během tažení však byl Hamilkar v roce 228 př. n. l. v bojích v Hispánii zabit. Velení přešlo na Hannibalova švagra Hasdrubala, který se rozhodl upevnit Hamilkarovy těžce vydobyté úspěchy. I Hasdrubal byl však v roce 221 př. n. l. zavražděn a Hannibal z Kartága požádal o převzetí velení armády. Byl dobře znám několika vyšším důstojníkům i řadovým vojákům a armáda ho podpořila. Městský senát rozhodnutí ratifikoval a schválil Hannibalovo generálství. Ten se tak ve svých 26 letech dostal do čela kartágské armády.
Hannibal pak pokračoval v odkazu své rodiny a upevňoval postavení Kartága zejména ve Španělsku a Galii. Postupně se však dostával do hledáčku Říma, přičemž v roce 218 př. n. l. vyvolal druhou punskou válku. Hannibalovi se dlouho dařilo utíkat před obrovskou silou římské armády a na svém tažení bojoval s kmeny na dobývaném území, díky čemuž si on i jeho vojsko osvojovalo nejrůznější taktiky a stávalo se stále zkušenějším. Postupem času se mu tak v hlavě začal rodit smělý plán zasáhnout Římany přímo do jejich srdce a zaútočit na Řím.
Se svou armádou přešel Alpy
Hannibal věděl, že nemohl zaútočit na Řím po moři. Po první punské válce Řím vytlačil Kartágo z pozice dominantní námořní mocnosti ve Středomoří. Jakýkoli útok by tedy musel být veden po souši. Hannibal byl odhodlán překročit mohutné Alpy, aby mohl vtrhnout do Itálie. Rozhodl se však vyrazit na podzim, což je všeobecně považováno za snad nejhorší dobu pro pokus o přechod Alp. Musel se také vzdát svých obléhacích zbraní, protože by armádu příliš zpomalily. Na výpravu tak vyrazilo 80 000 vojáků a zhruba 40 válečných slonů.
Přechod byl zrádný. Boje v Galii, drsné podmínky a dezerce způsobily, že se počet Kartaginců zmenšil. Po 17 dnech však Hannibal dosáhl Itálie. Podle nápisu, který po něm zůstal, měl při příchodu do Itálie 20 000 pěšáků a 6 000 jezdců.
Boje na území Itálie
Celkem 15 let strávil Hannibal se svou armádou v Itálii, kde se mu díky svým zkušenostem dařilo decimovat římská vojska. Úspěchy v bitvách na řece Trebia či u Kann se generál nesmazatelně zapsal do historie. Celkem tak na území Itálie svedl 22 zaznamenaných bitev. Poté však byl nucen se z Apeninského poloostrova stáhnout. Dobývání Říma se ukázalo být časově náročnou záležitostí, kterou navíc zkomplikovalo napadení Kartága. Hannibal tak postupně ztrácel pevnou půdu pod nohama. Hannibalova armáda oslabená léty bojů se stala snadnou kořistí pro útok římské jízdy z týlu a utrpěla ztráty kolem 20 000 mužů. Generál nakonec souhlasil s podmínkami, a ukončil tak druhou punskou válku. Nakonec se vrátil do Kartága.
Nakonec se stal obětí korupce a neustálého pronásledování Římem
Město se však v jeho nepřítomnosti stalo centrem korupce, kterou se i přes Hannibalovy snahy nepodařilo potlačit, a proto se nakonec jeho vlastní národ obrátil proti němu. Vojevůdce tak z města v roce 195 př. n. l. uprchl. Nepodařilo se mu však dostat se z dosahu Římanů, kteří toužili po jeho smrti. Nakonec tak zemřel v roce 183 př. n. l. ve své vile, obklíčen římskými vojsky. Tehdy již jako stařec se rozhodl spáchat sebevraždu vypitím jedu.
Hannibalův odkaz přežil až do moderní doby
I ve své době zanechal Hannibal Barca nesmazatelný odkaz. Římští generálové, například Scipio, si ho nesmírně vážili a jeho strategie inspirovaly římská vojenská tažení pro další staletí. Také Napoleon uznával Hannibala jako jednoho z největších velitelů ve vojenské historii. Známý citát „Hannibal ante portas“ (Hannibal před branami) popisující Hannibalovo úsilí o dobytí Říma, se používal ke strašení nezbedných římských dětí ještě několik desetiletí po jeho smrti. Přestože třetí punská válka vypukla až o 30 let později, Hannibal představoval konec hrozby Kartága pro Řím ve Středomoří. Přesto se však ukázal jako důstojný a nezapomenutelný nepřítel nejmocnější říše antického světa.