Hitlerův telegram Tisovi: Jak se Slováci v září 1939 upsali ďáblu a napadli Polsko
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Meziválečné vztahy Polska a Slovenska se v počátcích jevily jako velmi dobré. Když Slovensko v březnu 1939 vyhlásilo nezávislost, Polsko bylo jednou z prvních zemí, které ji oficiálně uznalo.
Počátky konfliktu
Později se však vazby mezi zeměmi začaly zhoršovat, zejména kvůli úpravám hranic z roku 1938 a zesílení protipolské propagandy, kterou vedl slovenský ministr Alexander Mach. Od srpna 1939 Mach ve svých projevech předkládal územní nároky na Polsko za otevřené podpory slovenské vlády.
Slovensko se intenzivně připravovalo na konflikt, posilovalo armádu rezervisty a přesouvalo jednotky na sever. Na konci srpna došlo k incidentům na hranicích, kdy slovenské jednotky napadly polské cíle, což vedlo k vyhlášení bojové pohotovosti. Armáda dosáhla počtu 150 tisíc mužů, což byl nejvyšší stav dosavadní historie. Zároveň byla vytvořena speciální skupina čítající 50 tisíc mužů, určená přímo k invazi do Polska po boku Německých spojenců. Útok měl vést ministra obrany – generál Ferdinanda Čatloš (Zdroj: Przystanekhistoria.pl). Tiso svojí rétorikou situaci dále vyostřoval, když otevřeně deklaroval, že Slováci jsou připraveni pochodovat po boku Němců. Krátce na to se tato jeho slova skutečně naplnila.
Spojenci ďábla
Slovensko zaútočilo na Polsko 1. 9. 1939, 15 minut po Němcích bez vyhlášení války. Slovenské divize „Janosik“, „Škultéty“ a „Rázus“, podpořily německé síly, přičemž divize „Škultéty“ směřovala na Nowy Sącz a Gorlice a „Rázus“ operovala na hranicích v Podkarpatsku. V globálním měřítku zapojení slovenských divizí nemělo na výsledek bojů příliš velký vliv, ideologický význam „spojení s ďáblem“ však znamenal mnohem více než pouhé přitakávání nacistickému kolosu. Slováci se v té době definitivně přiklonili na stranu zla.
Poláci samozřejmě neměli proti armádnímu kolosu Německé říše, Slovenska a SSSR sebemenší šanci a už 1. října 1939 byly vítězné slovenské jednotky zpět na Slovensku.
Děkovný telegram
V reakci na tento postoj, vyjádřil Hitler svoji spokojenost se Slovenskou generalitou skrze telegram adresovaný Jozefu Tisovi. V tom podtrhl důležitost vzájemného spojenectví Velkoněmecké říše a tehdejšího Slovenska. Ačkoliv se vazby mezi Německem a Slovenskem začaly tvořit již delší dobu před invazí do Polska, právě tyto události mohly přinést definitivní ujištění Hitlera, že si svým spojenecvtím na Slovensku může být skutečně jístý.
Tragické důsledky
Jak již víme, v rámci této tragické spolupráce, později přijalo Slovensko nejen obecné proněmecké postoje, ale například také antisemitské zákony a deportovalo přibližně 70 tisíc židů do koncentračních táborů (Zdroj: Wilsoncenter.org). Přestože Slovensko po válce usilovalo o udržení anektovaných území ve světle výše zmíněných událostí, byly původní hranice s Polskem obnoveny v červenci roku 1945.