Americké hlavní město želé sídlí v centru zbožných Mormonů. Snědí ho neskutečné množství
Mormonskému koridoru v Severní Americe se přezdívá „želatinový pás" kvůli oblibě želé v tomto regionu. Jedním z oficiálních odznaků zimních olympijských her v Salt Lake City v roce 2002 byl zelený želatinový bonbon ve tvaru státu Utah, jehož je pořádající město zároveň tím hlavním, nebo miska plná zelených želatinových kostek.
Podle listu The Los Angeles Times je „Salt Lake City hlavním městem Ameriky, kde se jí želé. Každý muž, žena a dítě v Salt Lake City si koupí dvě krabice ročně, což je dvakrát více než celostátní průměr, říká Mary Jane Kinkadeová ze společnosti Kraft Foods, která vyrábí želatinu značky Jell-O. Obyvatelé Utahu také snědí dvakrát více limetkového želé než kdokoli jiný na světě."
V odborné literatuře se tato oblast také běžně nazývá mormonským kulturním regionem, pásem Knihy Mormonů a pásem želé, což jsou kulturní odkazy na biblický pás jihovýchodních Spojených států a Knihu Mormonů spolu s domnělou oblibou mormonů v želé.
Jak jsme psali našem článku Nakolik je spodní prádlo mormonů magické a proč je to uráží byla mormonská církev založena roku 1830 a dnes je známa pod názvem Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKSPD), anglicky The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints (LDS). Její středisko je v Salt Lake City ve státě Utah v USA. Zakladatelem církve byl Američan Joseph Smith (1805–1844). Její členové jsou nesprávně označován jako mormoni, ve skutečnosti je to hanlivá přezdívka.
Sami zástupci církve v roce 2018 vydali prohlášení, kde požadují: „Když budete odkazovat na členy církve, upřednostňujeme výrazy jako „členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů’ či „Svatých posledních dnů’. Žádáme, aby se neužíval výraz „mormoni’.”
Podle jedné z teorií si mormoni dopřávají želatinu jen proto, že se musí zdržet alkoholu, kávy a čaje. Značka JELL-O a její žvýkačkové kouzlo je jednou z mála přijatelných neřestí pro vzpurné dospívající mormony. Ve skutečnosti bylo želé JELL-O tradičně určeno rodinám. A to má s tímto spojením více společného než nějaké písmo.
Želé je doslova oficiální svačina státu Utah.
Podle článku Christy Spackmanové o stereotypech mormonské kuchyně (konkrétně JELL-O) došlo koncem 70. let k dramatickému poklesu prodeje této pochoutky. Recepty i její výroba byly složitější než rychlá a jednoduchá šablona z doby založení značky.
Společnost se přeorientovala na „prostředek ke sblížení členů rodiny“ pomocí marketingových kampaní, v nichž vystupoval americký táta, herec Bill Cosby. Vzhledem k tomu, že mormoni mají tendenci mít větší rodiny, byla to přirozená volba a velká příležitost pro skomírající značku. V Utahu se zintenzivnil marketing a děti, které měly obecně zakázáno konzumovat skandálnější pochoutky plné cukru, želé přímo hltaly. A to opravdu v rekordním množství.
V roce 2012 časopis Slate kritizoval pojmenování oblasti „Jell-O belt" (želatinový pás, koridor) jako zakořeněnou v misogynii (nenávist kženám) a infantilizujících stereotypech mormonské kultury a celkově shrnul vývoj tohoto pojmenování:
„Přijetím a vytvořením ,svého' jídla Jell-O mormoni (nebo luteráni či metodisté) vypovídají o své identitě a přijímají všechny pozitivní konotace tohoto jídla, jako je zalíbení v rodině, zaměření na děti a domáckost. Oproti tomu lidé zvenčí často nahlížejí na želé a považují ho za známku nedostatku vkusu, který tuto skupinu činí podivínskou, nedospělou a nakonec posměšnou".
Důvod, proč mají obyvatelé Utahu zřejmě bezbožnou lásku k želatinovým hromádkám nepečeného slizu, má samozřejmě co do činění spíše s dlouhodobým marketingem, s vírou nemá mnoho společného.