Lidé rozhodně nejsou jediným druhem, který vykazuje sklony k homosexualitě

Lidé rozhodně nejsou jediným druhem, který vykazuje sklony k homosexualitě

Foto: sepavone / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Dle nejrůznějších výzkumů, které se zaměřují na chování zvířat, je patrné, že homosexualita je rozšířená v poměrně širokém okruhu zvířat od hmyzu přes plazy až po primáty. V této problematice panuje obecný názor, že v přírodě se můžeme setkat s homosexuálním chováním u více než 1500 druhů zvířat.

Projevy homosexuality u zvířat jsou zkoumány čím dál častěji

Vědci již po mnoho let pracují s faktem, že se zvířata projevují na úrovni sexuality srovnatelně i ke stejnému pohlaví. Ve skutečnosti bylo toto chování ve zvířecí říši zdokumentováno u divoké zvěře již v roce 1700. Avšak k vědeckému zkoumání tohoto chování došlo až relativně nedávno, a to i díky tomu jaká panovala negativita vůči homosexualitě u lidí.

Asi o 300 let později se tato tabu pomalu bourala a v průběhu let vědci objevili více než 1500 druhů volně žijících živočichů, kteří vykazují nějakou formu sexuálního chování ke stejnému pohlaví. Toto chování se objevuje u všech hlavních skupin zvířat – včetně ptáků, plazů, ryb, členovců měkkýšů a samozřejmě savců. Odkud se ale takové chování vůbec bere?

Výhody pramenící z homosexuality zvířat

V minulosti se snažili výzkumníci vysvětlit tzv. darwinovský paradox. Ten jednoduše tvrdil, že homosexualita u zvířat zásadně odporuje zákonům evoluce. Vědci se domnívali, že toto, podle nich „chybné chování“ nenese žádné výhody do rozmnožovacího procesu a ve skutečnosti tomuto procesu spíše škodí.

Nyní se od tohoto názoru upouští a jeví se spíše jako adaptivní – tedy takové, které poskytuje určitou výhodu a může být přínosem pro přežití. Homosexualita totiž zvířatům poskytuje zlepšení sociálních vazeb, oproštění se od stresu a zachovávání komunity. Za sexuální chování nelze považovat jen akt samotný, ale zahrnuje chování v rámci namlouvání, náklonnosti k jedinci, ale v konečném důsledku je také součástí celkové vazby v páru a následnému rodičovství.

Příklady rovnou z říše zvířat

Toto tvrzení potvrzuje například chování samic některých primátů, které se často zapojují do sexuálních vztahů s oběma pohlavími proto, aby rozptýlily napjaté situace ve své komunitě a posílily sociální vazby, které jsou potřebné nejen pro harmonii a přežití, ale také pro zachování druhu v rámci rozmožování.

Krásný příklad nám ukazují také japonští makakové, společenský druh primátů, u kterých se běžně párují samice, a důvodem nebývá nepřítomnost samce, nýbrž pouhý zájem o konkrétního jednotlivce. Samice k sobě navzájem vykazující homosexuální chování včetně aktu samotného. V přirovnání k lidem bychom mohli toto chování považovat za bisexuální. Dle zkoumání vědců je toto jejich chování čistě zájmové a samice se takto ke stejnému pohlaví chovají takto jednoduše proto, že chtějí.

Abychom zabrousili i do jiné kategorie zvířat, můžeme nahlédnout na krásné albatrosi laysanské. Až 31 % těchto ptáků vytváří homosexuální páry. Výzkumníci naznačují, že párování především samic zvyšuje možnost udržení kolonií s menším počtem samců. Ti, v případě, že je jich v kolonii méně, se nemohou podílet na výchově mláďat. Tuto roli pak hravě zastanou právě homosexuální protějšky.

Závěrečné myšlenky

Vědci se často snaží najít odůvodnění homosexuálního chování u jednotlivých druhů zvířat. Avšak jak nám ukazuje i příklad z praxe u japonských makaků, mnohdy jsou důvody nevysvětlitelné a nemají původ v žádném záměru, kvůli kterému by se takto zvířata chovala, nýbrž je toto chování pouze součástí přirozené evoluce zvířecí říše.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama