Horká obrana: Živočichy už testují v urychlovači částic

Vypadají nevinně, ale mají ostře nabito. Celá jedna čeleď brouků čeká na vaši nepozornost, aby na vás mohla vystřelit. Střelci jsou třeba i mezi střevlíky. U těch přitom nejde o žádné „prskání“ chemických látek, ale o cílenou palbu, kterou je navíc slyšet!

Broukům, kteří vystřelují tekutiny nebo vosk, se říká prskavci. A svou schopnost přesné mušky využívají nejen k obraně, ale někdy i k zajištění obživy. Chemická látka, kterou brouci ze svých zadečků vystřelují, není příjemná. Kromě toho, že páchne a je leptavá, dosahuje také teploty až 100 stupňů Celsia, popsal doktorand Eric Arndt, student a člen výzkumného týmu při Ortizově Laboratoři na Massachusetts Institute of Technology v USA.

„Brouk zvaný „bombardier“, který nemusí být nejsilnější ani nejrychlejší svého druhu, má neporazitelný obranný mechanismus, který vědce fascinuje už léta. Nový výzkum jeho jedinečného způsobu ochrany může nyní poskytnout informace užitečné při návrhu pohonných systémů,“ vysvětluje Eric Arndt, který tyto brouky studuje několik let.

Velké oběti

Takže je oběť omámená zápachem a také poleptaná. Ovšem určitě si nelze myslet, že se brouk netrefí. Jejich schopnost přesného zásahu je totiž obdivuhodná. Proto si na ně netroufnou ani mnohem větší živočichové, jako jsou třeba menší žáby, pro které jinak brouci představují snadno dostupnou kořist.

Urychlovač částic zafungoval

Dlouho dobu vědci nevěděli, jaké procesy se v útrobách brouků odehrávají. Co vede k tomu, že je jejich „střelba“ fyzická i akustická. A tak hmyz putoval pod vysoce intenzivní rentgenové záření z urychlovače částic, který díky rychlosti dvou set snímků za vteřinu umožnil odpozorovat, co přesně se uvnitř prskavců děje. Výsledek? Vědci zjistili, že prskavci mají v zadečku dvě spojené komory, oddělené propustnou přepážkou. Jde o to, že v zadečku ses na okamžik pootevře ona přepážka, trocha látky vnikne do komory s enzymy, čímž vzniká teplo, které zvýší tlak, který přepážku uzavře a zároveň unikne zadečkem ven.

A jako by toho nebylo málo, nejde o jeden výstřel za vteřinu, ale o 500 výstřelů za vteřinu! A jak je možné, že látka a „exploze“ neublíží samotným broukům? Mají totiž stěny zadečku zesílené chitinem, bílkovinami a lakem exploze chrání, zaujatě vypráví doktorand Arndt o výsledcích týmového zkoumání.

Střela s teplotou varu

Jak už bylo řečeno, většina prskavců používá ke své obraně chemické látky, ale existuje v zahraničí žijící Planthopper nymph, který vstřeluje horký vosk. Takže až někdy budete na louce ve chvíli opojení romantikou chtít vzít nějakého broučka do dlaně, buďte obezřetní, mohl by to být prskavec, a ten vás rozhodně nebude upozorňovat, že se chystá střílet, ale začne pálit bez výstrahy.