Howard Carter našel Tutanchamonovu hrobku, protože na mladého a nemocného faraona dějiny zapomněly
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Fascinující objev hrobky faraona Tutanchamona, jehož dveře byly po tisíce let zapečetěny. Cenný poklad pro historiky, věhlas pro Howarda Cartera a i seslání kletby na toho, kdo naruší faraonův klid.
4. listopadu 1922 je památné datum světové archeologie. Tehdy britský archeolog Howard Carter se svým týmem narazil při vykopávkách v Egyptě na něco, co dosud nemělo obdoby. V té sezóně byla Carterova kariéra v bodě zlomu. Britský šlechtic a nadšenech do starožitností, lord Carnarvon který Carterův výzkum v Egyptě financoval, pomalu ale jistě ztrácel s archeologem trpělivost. Není divu, po letech investování do Carterovy archeologické party se nedočkal žádného významnějšího objevu, to ovšem změnil objev Tutanchamonovy hrobky.
Na faraona Tutanchamona se zkrátka zapomnělo
Když se řekne egyptský faraon, většina lidí si vybaví právě Tutanchamona, a to právě kvůli objevu jeho hrobky. Není to tak, že by se jednalo o slavného egyptského panovníka, spíše naopak. Tutanchamon zdědil trůn po svém otci Achnatonovi, když mu bylo 8 nebo 9 let a nedá se očekávat, že by v takovém věku dělal na trůně nějaké terno. Od malička podle všeho trpěl nějakou formou fyzického postižení, přibližně v 17 letech pak zamřel. V dějinách starověkého Egypta byl tak nenápadný, že nejspíš sami Egypťani na něj zapomněli, a možná i proto se jeho poklady naplněná hrobka nikdy nedostala do rukou vykradačů hrobů, kteří během následujících staletí vykrádali hroby egyptských panovníků ve velkém.
Carter viděl úžasné věci
Tým Howarda Cartera kopal na podzim 1922 v Údolí králů a v osudový den narazil na zapečetěné dveře. K těm se dostali díky odstranění několika vrstev ochranného materiálu, který měl chránit hrobku právě před vykradači. V té chvíli bylo nutné výzkum na nějakou dobu pozastavit a přivolat z Anglie hlavního investora lorda Carnarvona. Ten měl podmínku, že u každého průlomového objevu musí být přítomen. Když konečně dorazil, udělal Howard Carter malý průřez do první komory. Rozprostřel se mu pohled na nádherné artefakty a poklady, a to ještě netušil, co čeká v dalších komorách.
Faraonova hrobka se skládala celkem ze 4 místností. V předsíni byly předměty denní potřeby, nábytek, sochy, trůn či nádoby s jídlem a pitím. Následovala pohřební komora, ve které byl nalezen Tutanchamonův slavný sarkofág, uložený v několika vrstvách zlatých rakví. Celá místnost byla ozdobena mapami a hieroglyfy, které měly pomoci faraonovi na cestu do posmrtného života. Další byla pokladnice plná šperků, amuletů či sošek bohů. Do vedlejší komory pak při pohřbívání lidé ukládali ostatní drobné předměty, včetně parfémů či zbraní.
Prokletí faraonů možná sehrálo roli
Trvalo 10 dní, než byly vyneseny všechny předměty, které se v hrobce našly. Mezi nimi byla i hliněná destička, ve které bylo vyryto, že smrt přijde na křídlech pro toho, kdo naruší faraonův klid. To bylo označováno za faraonovu kletbu, která se v případě Tutanchamonovy hrobky až nezvykle rychle naplňovala. Docházelo totiž k záhadným úmrtím mezi těmi, kdo se na vykopávkách podíleli. Například lord Carnarvon zemřel na infekci po píchnutí komára jen několik měsíců po otevření hrobky.